www.jaros.in

Pokud jste ještě neviděli pořad Ano, šéfe!, který běží na TV Prima každý čtvrtek každé úterý po deváté hodině, rozhodně to co nejdříve napravte. Přícházíte o hodně. Hlavní kouzlo pořadu tkví v osobě Zdeňka Pohlreicha, renomovaného šéfkuchaře, jehož si majitelé různých druhů restaurací a stravovacích zařízení zvou, aby jim udělil lekci v byznysu zvaném gastronomie.

Zdeněk Pohlreich je ve svém oboru opravdovým profesionálem a jeho rady tudíž bývají ve většině případu k věci. Kromě toho ale čas od času (spíše častěji) vypustí z úst opravdovou perlu, kterou se pak bavím ještě hodně dlouho. Zde jsou moje nejoblíbenější hlášky (doslovnou citaci nezaručuji).

Aktualizace 16. 9. 2009: Včera byl konečně odvysílán první díl Ano, šéfe! z nové série, který jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít. A stálo to za to. Zdeněk Pohlreich opět nezklamal a trousil jednu hlášku lepší než druhou. Do kamene je tesat!

Aktualizace 3. 3. 2010: Třetí řada pořadu Ano, šéfe! začala poměrně netradičně - návštěvou vybraných restaurací z předešlé řady. V prvním navštíveném podniku, restauraci Blue Point v Praze na Palmovce, si vzal majitel rady šéfkuchaře zřejmě k srdci. Zdeněk Pohlreich tedy nemusel litovat, že by nálepku „šéfkuchař doporučuje“ udělil nezaslouženě.

To s druhou restaurací Slepá kolej to dopadlo o poznání hůře. Prostory si pronajal nový majitel a začal v nich provozovat restauraci, která sice neurazí, ale ani v ničem nevyniká (snad jenom provizorním menu s nadprůměrným množstvím překlepů). Oba původní kuchaři z podniku odešli a každý zvolil svou vlastní cestu. Mladý kuchař Pavel Vedral se rozhodl vsadit na rychle nabytý „věhlas“, který si vysloužil v silvestrovském speciálu Ano, šéfe!. Zde se mu totiž podařilo zvítězit v mini soutěži o nejlepší pokrm, uvařený v šibeničním časovém limitu, se svými téměř syrovými žebírky.

Jeho ego tím pádem vystoupilo do nebeských výšin a rozhodl se na základě tohoto dílčího úspěchu založit propagaci svého kuchařského umění. Svoje fotografie s nezbytným logem Ano, šéfe! nacpal kde se dalo - na bilbordy, na plakáty, dokonce i do jídelního lístku. Když to uviděl překvapený Zdeněk Pohlreich, tak to samozřejmě nezůstalo bez komentáře (viz níže). Druhý, zkušenější kuchař se vydal poněkud jinou, ale mě osobně daleko sympatičtější, cestou. Otevřel si svou vlastní restauraci Šťastný hroch, která zaujme jak příjemnou domácí atmosférou, tak nadprůměrnou kvalitou kuchyně. Od Zdenka Pohlreicha si vysloužil pochvalu i možnost honosit se nálepkou Ano, šéfe! a jedno oko nezůstalo suché .

Hlášky ze třetí řady Ano, šéfe!

(průběžně aktualizováno)

• O nepořádku v kuchyni: „Tady je takovej bordel, že se mlží i čočka u kamery.“
• O přepáleném fritovacím oleji: „Co to je…? Přefiltrovanej rak na lakve??“
• „Ke každýmu meníčku bych udělal bonus - dal bych tam gastrogel a živočišný uhlí zdarma.“
• O nevalném aroma v kuchyni: „Tady je teda vzduch jak v poklopci.“
• „Nebejt toho natáčení, tak bych se z toho poblil.“
• O nedopečeném kuřecím stejku: „To je kuřecí sushi…“
• O laxním přístupu kuchařů: „Vy to děláte jak vožralý milionáři…“

• „Dobrý den, das ist eine Kontrolle!“
• O přesoleném jídle: „Váš kuchař má rád sůl, asi bydlí ve Slanym.“
• O připálených těstovinách: „Tady zpívá Petr Spálený.“
• „Já vás hledám na Slepý koleji a vy ste v pr*eli.“
• O mladém, zato však nadmíru sebevědomém kuchaři, který na účasti v pořadu Ano, šéfe! postavil propagaci svého nového podniku: „Tady je vyfocenej v Kosmonosích v zatáčce nadživotní Vedral.“
• „Von se tady nechá vyfotit a támhle vaří kuřecí řízky s kyselou vokurkou.“
• „Ten pán, co je tady všude na těch fotkách, to je ňáká turistická atrakce?“

Hlášky z druhé řady Ano, šéfe!

• „Ty to tam sypeš jak Babica…“
• „Já tam na něj vlítnu, že se bude divit i nohama.“
• „Das ist eine gute tschechische Schlichte!“

• „K pozici šéfkuchaře přišel jako nedoslýchavej k violoncellu.“
• „To by bylo facek jak v Národním divadle potlesku.“ …kdyby si snad někdo Zdeňkovi dovolil mluvit do toho, jak má vařit ve vlastní kuchyni.
• Odpověď kuchaři, který se hájil obehranou hláškou, že si za svým výkonem stojí: „Soudruzi v NDR si taky stály za trabantem a jak to dopadlo?“
• „Já v kuchyni neznám bratra. Míval jsem to tak, že v posteli ani sestru…“

• „Hospodo, roztočte pípy! Strejda přijel.“
• Reakce na uklouznuvšího kameramana: „Blíží se podzim, začínají padat kameramani.“
• „Tohle pamatuje Žižku, když měl ještě vobě voči.“
• „Čas prchá jak splašená mrcha.“
• „Je to snadný, akorát si to člověk v tý svý opičí almárce (ťuká si na čelo) musí trochu dát do richtiku.“

…zvlášť když se jedná o nějaký pěkný projekt z oblasti IT a internetu.

Minulý týden to odstartoval jistý pan Hejl se svým internetovým „hledačem“, který by měl být v relevanci výsledků údajně lepší než Google. Tedy kdyby byl. Bohužel zatím existuje pouze v hlavě pana Hejla, moravského milovníka vína, žen a zpěvu, který si už stačil na internetu vydobýt celkem slušnou publicitu, převážně negativní. Předpokládám, že potenciální investoři raději vzali nohy na ramena.

Včera jsem si Den D pustil v televizi znovu a opět mě nezklamal. Hned první projekt, který představila dvojice VŠ studentů, byl internetový portál o receptech a vaření. Pánové po investorech požadovali milión korun na realizaci a propagaci webu VIPrecepty.cz. 650 tisíc by údajně šlo do kapsy vývojáře, který by stránky vytvořil, přičemž důraz by byl kladen zejména na sofistikované vyhledání v databázi receptů podle celé řady kritérií. Zbytek by byl použit na reklamu a marketing. Projekt u investorů propadl na celé čáře pro nedostatek invence a děravý byznys plán.

Tak nevím, ale podle toho, co jsem zatím měl možnost ve Dni D vidět, to vypadá jako kdyby se z IT branže vytratily všechny průkopnické nápady, které by investory mohly zaujmout. Pravděpodobnější ale bude spíš takové vysvětlení, že zatím se do Dne D hlásí převážně nejrůznější exoti nebo lidé, kteří postrádají špetku soudnosti. Snad se časem objeví i projekt z mého oboru, který bude radost finančně podpořit.

Tak jsem měl nutkání objednat si Nexus One… Vyšlo by to na nějakých 10 tisích, když bych to udělal fikaně a objednal si ho přímo na stránkách Googlu, maskujíc svojí IP adresu za nějakým americkým proxy serverem. Člověk si musí zahrát bezmála na hackera, pokud chce ušetřit nějakou tu kačku, protože Google se rozhodl prodávat Nexus One pouze v USA a v pár dalších zemích, přičemž na evropský trh jaksi pozapomněl. Samozřejmě, že by se dal Nexus pořídit i na eBayi, ale bohužel o poznání dráž, o českém Aukru ani nemluvě.

Byla by to dobrá náhrada za moji pomalu, ale jistě stárnoucí Gé jedničku, zvlášť když uvážím, že si Nexus koupil i známy Android moder Cyanogen a, jak se dalo očekávat, začal pro něj vyvíjet svou vylepšenou verzi systému Android známou pod označením CyanogenMod. Tato systémová rom přidává do Androidu např. podporu pro multi dotekové ovládání nebo možnost přehrávat audio ve formátu FLAC a dosud byla dostupná pouze pro telefony G1 (HTC Dream) a HTC Magic. Z Cyanogenova aktuálního příspěvku na Twitteru vyplývá, že by měla být pro Nexus One uvolněna již zítra.

Nakonec jsem si ale řekl, že raději počkám, dokud nepřijde na trh HTC Bravo, které vypadá po hardwarové stránce velmi podobně. Jeho plusem oproti N1 budou mechanická tlačítka, která jsou přece jen pohodlnější než senzorová, kterými je vybaven Nexus One. Na druhou stranu mám trochu strach z optického joysticku namísto „klasického“ trackballu. Jak na tom bude s použitelností, ukáže teprve čas. Co ovšem bude hlavní konkurenční výhodou Brava oproti N1, je uživatelské prostředí Sense, které Androidu teprve dodá ten správný šmrnc a umožní mu s ohledem na uživatelský komfort srovnat laťku s iPhonem.

Související

• Proč bych si nekoupil nový komunikátor Nokia E90

Včera jsem na internetu objevil vtipné srovnání různých programovací jazyků založené na metafoře o „střílení sebe sama do nohy“. Přijde mi to celkem výstižné, aspoň tedy u těch jazyků, do kterých trochu vidím. O ostatních si dokážu udělat celkem slušný obrázek . Anglický originál je samozřejmě výstižnější, ale ti, kteří angličtinou příliš nevládnou, snad ocení můj volný překlad:

C	Střelíš se do nohy.
C++	Náhodně vytvoříš tucet klonů sebe sama a všechny je střelíš do nohy. Poskytnutí lékařského ošetření není možné, dokud nezjistíš, kdo jsou bitové kopie a kdo jsou ukazatele na ně a neřekneš: „Támhleten jsem já.“
JAVA	Potom, co naimportuješ knihovnu java.awt.right.foot.* a java.awt.gun.right.hand.* a naprogramuješ potřebné třídy a jejich metody, zapomeneš na to, co si sakra chtěl udělat.
Ruby	Tvoje noha je připravena k odstřelu zhruba za pět minut, ale zrovna nemůžeš najít žádné místo, kam se střelit.
PHP	Střelíš se do nohy pistolí, která je vyrobena ze součástek z tří set jiných pistolí.
ASP.NET	Najdeš pistoli, rozpadne se na kousky. Dáš ji dohromady a znovu se rozpadne. Zkusíš použít .GUN Framework, ten se také rozpadne. Místo toho se píchneš do nohy.
SQL	SELECT @ammo:=bullet FROM gun WHERE trigger = ‘PULLED’; INSERT INTO leg (foot) VALUES (@ammo);
Perl	Střelíš se do nohy, ale nikdo nedokáže pochopit, jak jsi to udělal. Po šesti měsících už ani ty ne.
Javascript	Jsi dokonalý, robustní a disponuješ bohatým uživatelským komfortem co se týče střelby do nohy. Bohužel zjistíš, že tvoje pistole má vypnutou střelbu.
CSS	Pistoli držíš v jedné ruce a střelíš se do pravé nohy, potom přendáš pistoli do druhé ruky, aby ses střelil do levé nohy, ale uvědomíš si, že se pistole mezi tím proměnila v banán.
FORTRAN	Střelíš se do každého prstu na noze, iterativně, dokud ti nedojdou prsty, potom pokračuješ další nohou. Když ti dojdou kulky, i přesto pokračuješ, protože nemáš možnost jak ošetřit výjimku.
Modula2	Jakmile si uvědomíš, že se v tomto jazyku v podstatě nedá nic naprogramovat, střelíš se pistolí do hlavy.
COBOL	Použij REVOLVER COLT 45, NAMIŘ pistoli na NOHA.CHODIDLO, POTOM umísti PAŽE.RUKA.PRST na REVOLVER.SPOUŠŤ a STISKNI. POTOM vrať REVOLVER do POUZDRO. ZKONTROLUJ zda se nerozvázala tkanička u boty.
Lua	Střelíš se do nohy. Potom se střelíš ještě jednou, protože poprvé si se sřelil tak rychle, že sis myslel, že si minul.
LISP (nepřeložitelné)	You shoot yourself in the appendage which holds the gun with which you shoot yourself in the appendage which holds the gun with which you shoot yourself in the appendage which holds the gun with which you shoot yourself in the appendage which holds the gun with which you shoot yourself in the appendage which holds…
BASIC	Střelíš se do nohy pistolkou na vodu. Na velkých systémech pokračuješ, dokud nejsi po pás ve vodě.
FORTH	Nohu v sobě střelíš.
APL	Střelíš se do nohy a potom strávíš celý den zkoumáním toho, jak to napsat na méně znaků.
Pascal	Kompilátor ti nedovolí střelit se do nohy.
SNOBOL	Pokud se trefíš, střelíš se do levé nohy. Pokud se netrefíš, střelíš se do pravé nohy.
Concurrent Euclid	Střelíš se do cizí nohy.
HyperTalk	Vlož první kulku z pistole do chodidla tvojí nohy. Vrať výsledek.
Motif	Strávíš den tvorbou UIL popisu tvé nohy, trajektorie, kulky a propracovaného ornamentu na slonovinou vykládané rukojeti pistole. Když se konečně dostaneš ke zmáčknutí kohoutku, pistole se zasekne.
Unix	% ls foot.c foot.h foot.o toe.c toe.o % rm * .o rm: .o: Neexistující soubor nebo adresář % ls %
Paradox	Nejenom ty, ale i uživatelé se mohou střelit do nohy.
Revelation	Budeš se moci střelit do nohy, jakmile zjistíš k čemu slouží náboje.
Visual Basic	Střelíš se do nohy, ale užiješ si při tom tolik zábavy, že ti to vůbec nevadí.
Prolog	Řekneš svému programu, že chceš, aby tě střelil do nohy. Program zjistí jak to udělat, ale syntaxe mu neumožní to zapsat.
Assembly	Zkusíš-li se střelit do nohy, zjistíš že musíš nejdřív znovu vynalézt pistoli, kulku a svou nohu. Jakmile s tím jsi hotov, zmáčkneš kohoutek, pistole několikrát zapípá a potom selže.
370 JCL	Pošleš svou nohu do IBM společně se 4000 stránkovým manuálem popisujícím, jak má být noha postřelena. O tří roky později se ti noha vrátí dozlatova propečená.
Python	Snažíš se střelit do nohy, ale pořád trefuješ jen prázdné místo mezi dvěma prsty.
SAP ABAP/4 © Paulo	Projdeš všechny indické blogy a fóra, abys zjistil, jak se střelit do nohy. Stáhneš si manuál NOHA209_Col32.pdf, abys našel nejcitlivější místo. Projdeš si dokumentaci k pistoli v němčině. Střelíš se do nohy – jen abys zjistil, že SAP už tě střelil do nohy v roce 1998.

Související

• Programátorské historky

Po delší odmlce se vracím zase s jedním článkem na téma SAP. Bude se jednat o návrh programu s interaktivní výběrovou obrazovku (selection screen), na které se budou postupně zobrazovat další pole v závislosti na tom, jak byla vyplněna pole předcházející. Půjde tedy o jakéhosi jednoduchého průvodce.

Program sám o sobě nebude mít žádné praktické využití, jeho cílem je pouze demonstrovat řešení daného problému.

Ve výchozím stavu bude na výběrové obrazovce pouze blok s polem po zadaní roku. Vstup je třeba potvrdit známým tlačítkem Execute (klávesová zkratka F8)

Podle toho, zda uživatel zadá buď aktuální nebo jiný než aktuální rok, se zobrazí následující blok s polem pro zadání měsíce. U pole rok se zároveň znemožní editace a také se zobrazí tlačítko pro návrat k předcházejícímu kroku.

T-mobile začal minulý týden rozesílat uživatelům update systému na verzi 1.6. Stalo se tak poměrně neočekávaně, aniž by se na to všichni vývojáři aplikací stihli připravit. Problém mají zejména aplikace nahrazující domovskou obrazovku nebo GPS navigace (např. Panda Home, CoPilot, Twidroid, Facebook, Toggle Settings, Useful Switchers, atd.).

Dá se očekávat, že většina problémů se dříve nebo později vyřeší, přesto poněkud unáhlenou distribuci updatu nepovažuji za zcela ideální krok. Mě se naštěstí Donut prozatím vyhnul, protože mám v telefonu neoficiální ROMku od Cyanogena, která má automatické updaty zablokovány.

V případě, že máte po upgradu na Android 1.6 problém se spuštěním systému a telefon havaruje v nekonečné „force close“ smyčce, můžete zkusit nabootovat v safe mode režimu. Postup je následující:

• Vypněte telefon.
• Držte tlačítko Menu a současně zapněte telefon.
• Stále přidržujte tlačítko Menu, dokud telefon nenaběhne a na obrazovce neuvidíte nápis „safe mode“.
• Nyní můžete odinstalovat problémové aplikace a znovu spustit telefon ve standardním režimu.

Minulý týden vyšel na Android and Me video-návod jak rootnout Android během šesti minut. Když jsem viděl, jak je celá operace jednoduchá, zbavil jsem se i posledních námitek, které mě od rootu doposud odrazovaly (zejména složitost celého procesu a tedy velká pravděpodobnost, že se to nepovede). Rozhodnul jsem se téměř okamžitě, že do toho půjdu.

Příprava

Příprava na root byla jednoduchá. Zaprvé jsem zazálohoval všechny aplikace v telefonu na paměťovou kartu pomocí souborového manažeru ASTRO. Zadruhé jsem provedl veškeré zálohy, které umožňovala aplikace MyBackup (což se později ukázalo být chybným krokem). Zatřetí jsem si stáhnul aplikaci FlashRec (flashrec-20090815.apk). Konečně začtvrté jsem si stáhnul z XDA-developers aktuální stabilní CyanogenMod ROM v4.0.1. Soubor jsem přejmenoval na update.zip a zkopíroval jej na paměťovou kartu.

Přepis recovery image

Za účelem tohoto kroku jsem si nainstaloval právě onu kouzelnou aplikaci FlashRec, která celý root proces o tolik zjednodušuje. FlashRec využívá (či zneužívá) bezpečností díry v implementaci bluetooth, která se vyskytuje v systémech s číslem sestavení CRC1 nebo nižších. Však už se prý také objevila oficiální záplata od Googlu, která tuto chybu odstraňuje. Já ji naštěstí utekl o vlásek.

Ve FlashRecu jsem nejdříve musel zvolit zálohu originálního recovery image na paměťovou kartu, což proběhlo hladce (zhruba během dvou vteřin). Poté mi aplikace umožnila flashnout neoficiální Cyanogen Recovery 1.4. No umožnila… běželo to podezřele dlouho tak jsem FlashRec raději odstřelil a zkusil to znovu. Nejdříve jsem vybral flashnutí originálního image (proběhlo OK) a potom znovu zapsání Cyanogen Recovery. Tentokrát již vše proběhlo v pořádku.

V úterý jsem se vypravil do kina na film Brüno a hned zkraje musím říct, že to byl nevšední zážitek. Na to že se jednalo o pardubickou premiéru (aspoň myslím) nebyla divácká účast nikterak valná. V sále se mnou sedělo nanejvýš deset dalších lidí včetně dvou slečen, kterým rozhodně nebylo víc než patnáct let. Řekl bych, že se v průběhu filmu přiučily lecčemu novému. Ostatně i já, odkojený Boratem, jsem občas nevěřícně kroutil hlavou a byl jsem rád, že jsem manželku pro tentokrát nechal doma. Tohle by mi rozhodně neodpustila.

Jaký tedy je Cohenův nový počin? Drsný, zvrhlý, brutální, kontroverzní, ale rozhodně velmi velmi zábavný (tedy pro určitou skupinu lidí). Přirovnat se dá jedině k Boratovi (také od režiséra Larryho Charlese), jinak ve světě filmu nemá obdoby. Dějová kostra je velmi podobná: gay Brüno, rakouská ex-celebrita, se vydává do Spojených států, aby zde získal zpět svou ztracenou slávu. Brüno býval v Rakousku známým moderátorem módní show Funkyzeit, kterou sledovalo téměř „7 % gay bělochů mezi 17 a 23 let z celého Šlesvicko-Holštýnsko v Tyrolu“. Potom se ale Brünovi stala „nehoda“, kvůli které byl z pořadu vyhozen a ztratil tak pozici obletované celebrity.

Brüno se samozřejmě rozhodne, že to tak nenechá a podnikne cestu do Ameriky, aby se proslavil v showbiznisu celosvětově. Následuje série eskapád, které neberou konce. Brüno se nejprve rozhodne prosadit ve filmu, bohužel marně - jako komparzista je mírně řečeno příliš nepřehlédnutelný. Dále podnikne mírovou misi na Střední Východ, bohužel si trošku poplete význam slov humus a Hamás. Neúspěchem se nenechá odradit a pokusí se o vlastní televizní show. Poté, co si uvědomí, že Amerika není gayům příliš nakloněna, se rozhodne podstoupit léčebnou terapii u kněze, který je přesvědčen o tom, že homosexualita je choroba, jež lze léčit. Bohužel Brünovu přirozenost nelze potlačit a to ani armádním výcvikem („D & G? Dolce and Gabana Hello!“), ani návštěvou swingers party.

Pokud se vám líbil Borat, bude se vám líbit i Brüno. Jedná se o stejný druh humoru, jenom buranské fórky a narážky na židy nahradily vtipy o (gay)sexu a showbiznisu. Za nejvtipnější na celém filmu ale považuji reakce nic netušících Američanů, kterým Sacha Baron Cohen nemilosrdně nastavuje zrcadlo.

Váháte-li zda na Brüna jít, či nejít, pak za sebe říkám ano. Přinejmenším si tak rozšíříte svůj sexuální rozhled o nevídané praktiky .