www.jaros.in

Když už jsou na pořadu dne ty srandičky (v honbě za vysokou a ještě vyšší návštěvností ), tak si nemůžu odpustit ani tuhle legrácku, která mi dnes odpoledne přistála v poště:

Dialog před svatbou

ONA: Ahoooj!
ON: Nooo konečně!
ONA: Chceš, abych odešla?
ON: Ne, ne… Už jen ta představa je hrozná!
ONA: Miluješ mě?
ON: Samozřejmě. Celé dny a noci!
ONA: A podvedl jsi mě někdy?
ON: Ne, ne! Nikdy! A proč se mě tak sprostě ptáš?
ONA: A dáš mi pusinečku?
ON: Jasně! Při každé příležitosti!
ONA: A byl bys někdy schopný mě uhodit?
ON: Ty ses zbláznila! Vždyť víš, jaký jsem!
ONA: Můžu Ti důvěřovat?
ON: Ano.
ONA: Ach, lásko…

Dialog pár let po svatbě (čti odspoda nahoru).

V pondělí jsem shlédnul film britského režiséra Dannyho Boylea Sunshine (v úterý jsem si to pro jistotu zopakoval ještě jednou) a dnes můžu s odstupem říci, že se jedná o velmi působivou sci-fi podívanou. Děj je zpočátku vyprávěn pozvolnu (řekl bych až komorně), později však nabírá na obrátkách. Vizuální zpracování na mě působí mimořádně stylově (dokonce v něm spatřuji jistý odkaz na Kubrickovu Vesmírnou odyseu). Hudebnímu doprovodu též není co vytknout a skvěle dokresluje celkovou tíživou atmosféru, která vás zatlačí hluboko do křesla a vy budete mít pocit, že jste osamoceni ve vesmíru, vzdáleni milióny kilometrů (přibližně 149 mil. km ) od Země. Co víc si fanoušek žánru sci-fi může přát?