Cesta do hlubin duše nevítaného návštěvníka internetových diskuzí

Minulý týden jsem otevřeně vyjádřil své preference ohledně internetového prohlížeče a bouřlivá reakce čtenářů na sebe nenechala dlouho čekat. Zvláštní, jak je toto téma pro mnohé citlivé, že je snad rozumnější jej raději obcházet po špičkách. A určitě to není jediné téma, které v komentujících probouzí tak silné emoce.
Psát komentáře do internetových diskuzí a fór není stejné jako diskutovat s kamarádem nad šálkem dobré kávy. Je to mnohem dravější sport, který vyžaduje ostré lokty a kachní žaludek. Člověk si říká, že si musí zachovat odstup, ale to není vůbec jednoduché, jakmile je jednou vystaven útoku na své základní morální hodnoty. Většinou se nakonec stejně nechá vyprovokovat a často klesne na úroveň anonymního komentujícího, pro něhož je agresivní chování ve virtuálním světě zřejmě dobrým způsobem relaxace a uvolnění napětí (či řešení vlastních komplexů?).
Čekání na dobré světlo
Základem při focení čehokoliv je dobré světlo. Pokud ho nemáte, tak vám může pózovat třeba samotná Marilyn Monroe a výsledek nebude stát za nic. Naopak je-li scéna dobře nasvícená, pak může udělat dobrou fotku i průměrný cvakálista jako jsem já.
Raději ještě jednou zopakuji, že jsem čistokrevný fotograf amatér, který fotí pouze s obyčejným kompaktem (Canon A520). S nastavováním expozice a dalších parametrů se většinou moc nezdržuji. Rozhodující je pro mě vystihnout správný okamžik a trefit kompozici. To se mi většinou daří (nebo nedaří) zcela intuitivně, podle toho, jak to zrovna vidím.
Včera odpoledne bylo počasí pro fotografa krajináře jako stvořené: dramaticky zamračená obloha a čas od času vykouklo sluníčko, aby krásně rozjasnilo okolní krajinu. A já už jsem se nemusel starat o nic dalšího, stačilo jenom chodit a mačkat spoušť. Myslím, že pár fotek se mi docela povedlo…
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Kompletní sadu fotek si můžete prohlédnout na Picasa Web Albums
.








