www.jaros.in

Dnešní cesta na oběd přinesla nečekané zpestření – před firmou zaparkoval jakýsi šťastlivec se svým nablýskaným Lamborghini Gallardem. Taková kára se u nás na vsi jen tak nevidí, takže způsobila patřičný rozruch. Ani já jsem neodolal a nechal si od kolegy udělat pár společných fotek na památku, než jsme odjíždějícímu lambu udělali pápá.

Související

• Podzim a „mé“ Ferrari

Možná jste již zaregistrovali, že má můj web novou doménu jaros.in. Minulý týden jsem si procházel dostupnost některých domén, které by pro moje stránky přicházely v úvahu a bohužel se ukázalo, že situace není zrovna nejrůžovější. Chtěl jsem, aby byla adresa co nejkratší a zároveň obsahovala moje jméno, tedy ideálně jaros.cz. Bohužel, jak se dalo očekávat, tato doména je již beznadějně obsazená. Stejně tak i jaros.com, jaros.net, jaros.info, jaros.org či jaros.eu.

Ze zbylých volných, avšak poněkud exotických domén se mi nakonec nejvíce zalíbila právě jaros.in (IN je indická doména nejvyšší úrovně). Ne snad, že bych choval k Indům nějaké vřelejší sympatie, než k jiným národům, ale myslím si, že IN jako součást adresy nevypadá nejhůř (být in je přece coool!) a je to celkem dobře zapamatovatelné. Holt když je nouze nejvyšší, je potřeba si vymyslet nějaké rozumné zdůvodnění.

Registraci jsem provedl na DomainSite.com a zaplatil přes PayPal ($ 13,99 = 240 Kč/rok). Doména byla dostupná prakticky ihned. Jediné, co trvalo trochu déle, bylo nastavení na straně hostingu, ale těžko si můžu stěžovat službu, která je zdarma. Úpravy v nastavení redakčního systému proběhly poměrně hladce. Na závěr jsem zeditoval soubor .htaccess tak, aby došlo k automatickému přesměrování z původní adresy na novou:

RewriteEngine on
RewriteCond %{HTTP_HOST} jaros.ezin.cz$ 
RewriteRule ^(.*) http://www.jaros.in/$1 [r=301,QSA,L]

Uvidíme jak se nová adresa projeví na návštěvnosti a pozici ve vyhledávačích…

Zdroj: Halbot mail

Minulý týden jsem si pořídil svou první autonavigaci. Rozhodoval jsem se mezi dvěma přístroji v nejnižší cenové kategorii (kolem 3 tisíc) – navigacemi TomTom ONE v.3 a Garmin Nüvi 200. Také přicházel v úvahu externí GPS modul, pravděpodobně Nokia LD-3W, který bych připojil přes bluetooth ke svému telefonu s nainstalovaným TomTomem. Toto řešení jsem předem vyzkoušel se zapůjčeným externím modulem, ale nepřesvědčilo mě. Jeho největší slabinou je fakt, že potřebujete během jízdy dobíjet dvě zařízení, což je ve většině aut docela problém. Také ovládání navigačního softwaru není na telefonu bez dotykového displeje úplně ideální.

Takže nakonec zůstaly ve hře pouze low-endoví kandidáti dvou předních výrobců autonavigací - nizozemského TomTomu a americké firmy Garmin. Na Garmin Nüvi 200 mi bylo od začátku sympatické, že je možné jeho interní paměť o velikosti 512 MB rozšířit díky slotu na SD karty (v balení je 1GB karta). Naproti tomu pouhých 512 MB paměti u TomTomu ONE v.3 uživatele zbytečně limituje. TomTom pro změnu podporuje připojení přes bluetooth, což ale mě osobně jako příliš velká výhoda nepřijde (vystačím si s kabelem).

Na Nüvi 200 se mi také líbilo, že je kromě standardní silniční mapy České republiky Atlas 10R v7 vybaven i turistickou mapou TOPO Czech 2. S tím jde ruku v ruce i možnost navigovat v režimu chodce nebo cyklisty. Garmin dále poráží TomToma i ve výdrži baterie (4 vs. 2 hodiny), což se hodí zvláště při využití pro turistické účely. Kvalita zobrazení mapy jak ve 2D, tak ve 3D je u obou přístrojů zhruba na stejné úrovni. V průběhu navigace však zobrazuje TomTom více informací (např. aktuální rychlost). U Garminu je možné doplňující údaje vyvolat stiskem tlačítka v levém dolním rohu, avšak pouze na samostatné obrazovce (ne současně s mapou). Hlasové povely jdou TomTomu o něco lépe; Garmin musí na plynulosti českého jazyka ještě trochu zapracovat.

Obě navigace jsou víceméně srovnatelné, ale u mě to vyhrál Garmin Nüvi 200. Zda s ním ale budu lépe spokojen ukáže až čas.

Život je plný překvapení. Kdo by řekl, že jsou na Nově schopní po všech těch ulicích a ordinacích vyprodukovat solidní seriál srovnatelný se západní produkcí? Já určitě ne. A ejhle, včera po odvysílání prvního dílu z cyklu Soukromé pasti jsem musel uznat, že jsem se zmýlil.

Nedovedu odhadnout jakým směrem se budou ubírat další pokračování, ale hned první epizoda nasadila laťku hodně vysoko. Téma sice poměrně otřepané - hlavní hrdinka (Táňa Vilhelmová) řeší dilema, zda dát přednost kariéře nebo dítěti, které čeká se svým ženatým přítelem (Lukáš Vaculík). Celé je to však natočené příjemně civilně, dialogy nešustí papírem, naopak jsem měl pocit jako kdybych nakukoval do života třeba svým sousedům.

Při obsazení hlavních rolí měla režisérka Lenka Wimmerová také šťastnou ruku, zvlášť Táňa Vilhelmová ukazuje, že patří v současné době k nejlepším českým herečkám. Ve vedlejší roli maminky hlavní hrdinky se mihne také Libuše Šafránková a je to opět setkání velmi příjemné.

Nadšený jsem byl i vizuálním zpracováním, nápaditou kamerou a chvílemi jsem měl dojem, že koukám spíš na film (dejme tomu na pokračování Tajností), než na pilotní díl seriálu. Ani po hudební stránce nebyly Soukromé pasti nijak ošizeny.

Zkrátka nemám co bych vytknul. Nezbývá než doufat, že se autorům podaří na domácí poměry nebývale vysokou úroveň udržet.

Konečně jsem si našel čas, abych si udělal trochu pořádek v kaskádových stylech pro tento blog. Původně existovalo několik souboru se styly (o velikosti asi 16 KB) - pro každou barevnou mutaci (skin) jeden, přičemž společné definice se v každém souboru opakovaly. To bylo dost nepraktické, zvláště když bylo potřeba nějakou společnou definici upravit. Neobešlo se to bez zásahu do všech souborů.

Nyní v hlavním souboru main.css (14 KB) udržuji obecné definice společné pro celý web a ostatní stylopisy (kolem 2 KB) obsahují pouze informace, které se týkají konkrétní barevné varianty. Výhody tohoto řešení netřeba zdůrazňovat.

A když už jsem si udělal pořádek ve stylech, tak jsem ještě doprogramoval vylepšený volič skinů a přesunul ho do lépe přístupné navigační části v pravém sloupci. Jako bonus jsem vytvořil růžový styl, což byla díky provedeným změnám otázka chvilky. Zřejmě jediná nevýhoda celého řešeni spočívá v tom, že funguje pouze se zapnutým JavaScriptem.

Doplněno: Jako bonus přidávám ještě rudý styl, aby bylo z čeho vybírat…

Související

• Skinování je v módě