Archiv článků

Kalendář

<<   Srpen 2009   >>
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31      


Root a jeho úskalí

Android

Minulý týden vyšel na Android and Me video-návod jak rootnout Android během šesti minut. Když jsem viděl, jak je celá operace jednoduchá, zbavil jsem se i posledních námitek, které mě od rootu doposud odrazovaly (zejména složitost celého procesu a tedy velká pravděpodobnost, že se to nepovede). Rozhodnul jsem se téměř okamžitě, že do toho půjdu.

Upozorňuji, že tento článek není v žádném případě návodem, jak získat root oprávnění, ale pouze popisuje moji strastiplnou anabázi za dokonalým (tedy téměř dokonalým) telefonem s Android OS.

Příprava

Příprava na root byla jednoduchá. Zaprvé jsem zazálohoval všechny aplikace v telefonu na paměťovou kartu pomocí souborového manažeru ASTRO. Zadruhé jsem provedl veškeré zálohy, které umožňovala aplikace MyBackup (což se později ukázalo být chybným krokem). Zatřetí jsem si stáhnul aplikaci FlashRec (flashrec-20090815.apk). Konečně začtvrté jsem si stáhnul z XDA-developers aktuální stabilní CyanogenMod ROM v4.0.1. Soubor jsem přejmenoval na update.zip a zkopíroval jej na paměťovou kartu.

Přepis recovery image

Za účelem tohoto kroku jsem si nainstaloval právě onu kouzelnou aplikaci FlashRec, která celý root proces o tolik zjednodušuje. FlashRec využívá (či zneužívá) bezpečností díry v implementaci bluetooth, která se vyskytuje v systémech s číslem sestavení CRC1 nebo nižších. Však už se prý také objevila oficiální záplata od Googlu, která tuto chybu odstraňuje. Já ji naštěstí utekl o vlásek.

Ve FlashRecu jsem nejdříve musel zvolit zálohu originálního recovery image na paměťovou kartu, což proběhlo hladce (zhruba během dvou vteřin). Poté mi aplikace umožnila flashnout neoficiální Cyanogen Recovery 1.4. No umožnila… běželo to podezřele dlouho tak jsem FlashRec raději odstřelil a zkusil to znovu. Nejdříve jsem vybral flashnutí originálního image (proběhlo OK) a potom znovu zapsání Cyanogen Recovery. Tentokrát již vše proběhlo v pořádku.


Podělte se o tento článek s ostatními… Sdílet

Brüno - no co, normálka

V úterý jsem se vypravil do kina na film Brüno a hned zkraje musím říct, že to byl nevšední zážitek. Na to že se jednalo o pardubickou premiéru (aspoň myslím) nebyla divácká účast nikterak valná. V sále se mnou sedělo nanejvýš deset dalších lidí včetně dvou slečen, kterým rozhodně nebylo víc než patnáct let. Řekl bych, že se v průběhu filmu přiučily lecčemu novému. Ostatně i já, odkojený Boratem, jsem občas nevěřícně kroutil hlavou a byl jsem rád, že jsem manželku pro tentokrát nechal doma. Tohle by mi rozhodně neodpustila.

Jaký tedy je Cohenův nový počin? Drsný, zvrhlý, brutální, kontroverzní, ale rozhodně velmi velmi zábavný (tedy pro určitou skupinu lidí). Přirovnat se dá jedině k Boratovi (také od režiséra Larryho Charlese), jinak ve světě filmu nemá obdoby. Dějová kostra je velmi podobná: gay Brüno, rakouská ex-celebrita, se vydává do Spojených států, aby zde získal zpět svou ztracenou slávu. Brüno býval v Rakousku známým moderátorem módní show Funkyzeit, kterou sledovalo téměř „7 % gay bělochů mezi 17 a 23 let z celého Šlesvicko-Holštýnsko v Tyrolu“. Potom se ale Brünovi stala „nehoda“, kvůli které byl z pořadu vyhozen a ztratil tak pozici obletované celebrity.

AHDR foto 1 HDR foto 2 HDR foto 3

Brüno se samozřejmě rozhodne, že to tak nenechá a podnikne cestu do Ameriky, aby se proslavil v showbiznisu celosvětově. Následuje série eskapád, které neberou konce. Brüno se nejprve rozhodne prosadit ve filmu, bohužel marně - jako komparzista je mírně řečeno příliš nepřehlédnutelný. Dále podnikne mírovou misi na Střední Východ, bohužel si trošku poplete význam slov humus a Hamás. Neúspěchem se nenechá odradit a pokusí se o vlastní televizní show. Poté, co si uvědomí, že Amerika není gayům příliš nakloněna, se rozhodne podstoupit léčebnou terapii u kněze, který je přesvědčen o tom, že homosexualita je choroba, jež lze léčit. Bohužel Brünovu přirozenost nelze potlačit a to ani armádním výcvikem („D & G? Dolce and Gabana Hello!“), ani návštěvou swingers party.

Pokud se vám líbil Borat, bude se vám líbit i Brüno. Jedná se o stejný druh humoru, jenom buranské fórky a narážky na židy nahradily vtipy o (gay)sexu a showbiznisu. Za nejvtipnější na celém filmu ale považuji reakce nic netušících Američanů, kterým Sacha Baron Cohen nemilosrdně nastavuje zrcadlo.

Váháte-li zda na Brüna jít, či nejít, pak za sebe říkám ano. Přinejmenším si tak rozšíříte svůj sexuální rozhled o nevídané praktiky .


Podělte se o tento článek s ostatními… Sdílet

© Pavel Jaroš [Sektor PJ] · Nahoru Nahoru