Era image karta - radši si nechte zajít chuť

Era image karta

Pokud máte účet u Poštovní spořitelny, tak jste možná zaregistrovali televizní reklamu na Android aplikaci pro správu elektronického bankovnictví PS. Což o to, aplikace je to docela pěkná… Jednou z funkcí, kterou nabízí, je nechat si vyrobit platební kartu s vlastním obrázkem na čelní straně (tzv. Image karta). Obrázek si vyberete v galerii telefonu, ukáže se vám náhled, jak vaše karta bude vypadat a nakonec, jste-li spokojeni s v výsledkem, potvrdíte tlačítkem odeslání příslušných dat do PS. Potud vše v pořádku.

V PS musí ještě váš obrázek schválit, zda neporušuje autorská práva nebo není nějak jinak závadný. O schválení návrhu vám přijde e-mail (mě přišel do druhého dne), ve kterém je uvedeno jednak identifikační číslo návrhu, jednak instrukce dostavit se do deseti pracovních dnů na kterékoliv obchodní místo PS, kde musíte zažádat o výměnu vaší stávající karty za novou Image kartu prostřednictvím papírového formuláře. Proboha proč?! Vždyť už jsem formulář jednou vyplnil – elektroniky (v aplikaci jsem byl bezpečně autentizován pomocí svých přístupových údajů), tak proč mám to samé dělat znovu?

No tak dobře, když to musí být… Zašel jsem na nejbližší poštu a u okénka požádal o příslušný formulář. Pracovnice u přepážky (proč tuhle práci dělají jenom ženský?) bez jediného slova odběhla kamsi dozadu. Po deseti minutách (to už za mnou byla slušná fronta) se vrátila a vzala si ode mě vytištěný mail od PS. Opět beze slova zmizela kdesi vzadu. Po dalších deseti minutách se konečně vrátila s požadovaným formulářem a omlouvala se, že jim to prý „teď změnili“ a kdesi cosi.

Po chvíli vyplňování mi začalo být jasné, proč jsem se musel dostavit osobně. V PS totiž dělají vše velmi velmi důkladně. Musel jsem se prokázat jak občanským průkazem, tak PINem platební karty. Uvést rodné číslo, adresu, telefon a číslo účtu. Nakonec formulář na třech místech podepsat (z toho jeden podpis jako podpisový vzor). Velikost mých bot a potvrzení o zdravotní způsobilosti naštěstí nakonec nebylo potřeba. Ale i tak mi to zabralo pěknou půlhodinku. Být na místě PS, tak tu televizní reklamu raději stáhnu z vysílání, protože pokud se více lidí rozhodne pro Image kartu, hrozí kolaps České pošty.


Podělte se o tento článek s ostatními… Sdílet

LG P970 - jak na root a upgrade na Android 2.3.4

Android

V minulém článku o LG Optimus Black jsem si posteskl nad stagnující podporou ze strany výrobce. Zkušenějšímu uživateli tedy nezbývá než si pomoci vlastními silami. Situaci mu trochu usnadňuje fakt (pokud chce zůstat u oficiální/stock ROM), že LG upgrade na Gingerbread (tedy Android 2.3.4) už uvolnilo. Bohužel Česká republika zatím stále nepatří mezi vyvolené země. Na rozdíl třeba od Německa…

Fáze 1: Root

Bez root oprávnění do telefonu bohužel novou ROM nenainstalujete. Dobrá zpráva je, že je k dispozici program, kterým provedete root takříkajíc na jedno kliknutí. Stáhněte si jednak oficiální USB drivery od LG, jednak ZIP archiv se zmíněným programem. Nejdříve nainstalujte USB ovladače (bez připojeného telefonu) a pak si v nastavení telefonu aktivujte volbu Ladění USB (Nastavení > Aplikace > Vývoj). Nyní připojte telefon pomocí USB kabelu k počítači. Rozbalte stažený archiv LG_Esteem_Root.zip a spusťte program/skript run.bat. Teď už zbývá pouze čekat, než program provede potřebné operace. Bude mu to chvíli trvat (telefon se mezitím restartuje), tak zbytečně nepanikařte a v žádném případě telefon neodpojujte dříve, než program vypíše hlášku o tom, že root je hotov:

Root complete, enjoy!
Press any key to exit.

Fáze 2: Rom Manager a ClockworkMod Recovery

Dále budete potřebovat užitečný nástroj ROM Manager, který si nainstalujete z Android Marketu. V této aplikaci klepňete na první položku Flash ClockworkMod Recovery. Tímto příkazem do telefonu nainstalujete něco, co si můžete velmi zjednodušeně představit jako BIOS u PC (navzdory tomu, že jeho účel je jiný). Jedná se o prostředí, které se zavádí před spuštěním vlastního systému. Vyznačuje se jednoduchým textovým menu, ve kterém můžete provádět různé více či méně pokročilé operace (ze kterých by se operátorům ježily vlasy na hlavě). Například rozdělit paměťovou kartu na oddíly nebo právě flashnout do telefonu uživatelskou ROM.

ClockworkMod Recovery
ClockworkMod Recovery

Fáze 3: Záloha aplikací a nastavení

Dalším užitečným nástrojem je aplikace Titanium Backup, která vám pomůže se zálohou vašich aplikací včetně jejich nastavení. Pokud chcete zálohovat také SMS zprávy můžete použít například tuto aplikaci. Kontakty a kalendář stačí synchronizovat s vašim Gmail účtem a po opětovném příhlášení k němu se vám vše obnoví automaticky.

Fáze 4: Instalace 2.3.4 ROM V20N Germany

Nyní přejděme k tomu hlavnímu, proč celou tuto akci podstupujete. Stáhněte si německou Gingerbread ROM V20N a nakopírujte ji do kořenového adresáře na paměťové kartě. Přestože je tato ROM určena po německý trh, nemusíte se bát, že by v sobě neobsahovala češtinu. Opět přichází na řadu Rom Manager, tentokrát zvolíte Reboot into Recovery. Po restartu se ocitnete v programu ClockworkMod Recovery. Jak již jsem psal výše, prostředí je to poněkud strohé a s dotykovým ovládáním v něm neobstojíte. Mezi položkami menu se pohybujete pomocí tlačítek ovládání hlasitosti a svou volbu potvrzujete tlačítkem napájení. Nejdříve vyberte a potvrďte wipe data/factory reset. Operace je to nevratná, tak si ji dobře rozmyslete. V této chvíli máte poslední šanci vrátit se zpět k předchozímu kroku a zazálohovat si vaše cenná data. Dále přejděte do submenu advanced a zvolte a potvrďte wipe dalvik cache. Vraťte se zpět do hlavního menu a spusťte instalaci stažené ROM příkazem install zip from sdcard. V následujícím menu vyberete archiv s ROM na SD kartě. Pokud jste ho nepřejmenovali, bude se jmenovat P970_GB_234_V20N_signed.zip. Počkejte na dokončení instalace a restartujte telefon příkazem reboot system now.

Závěrem…

Pokud jste postupovali správně, tak se nyní můžete těšit z jakž takž aktuálního systému Androd Gingerbread. Vizuální změny jsou spíše kosmetického rázu. Tyrkysová barva textových popisů u položek v seznamech je tmavší, ukazatelé průběhu jsou nyní hranaté s jemně zakulacenými rohy a modrý „závoj“ vám signalizuje, že jste při skrolování narazili na konec nebo na začátek seznamu. Vylepšena byla práce s textem, kterou vám usnadňují dvě velké šipky pro výběr textu. Navrch LG přidalo aktualizovanou aplikaci Polaris Office, která nyní umožňuje dokumenty také editovat a vytvářet. A tím je výčet změn myslím kompletní (teď samozřejmě hovořím pouze o vnějších změnách, ne o modifikacích systému, kterých bude určitě spousta, ale běžný uživatel je nezaznamená). Sami zvažte, zda vám za to stojí vynakládat tolik námahy. Popravdě řečeno, tolik práce to zase není, ale riziko, že se něco nepovede, tu samozřejmě bude vždycky, tak ho mějte neustále na paměti.


Podělte se o tento článek s ostatními… Sdílet

LG P970 Optimus Black - ano nebo ne?

LG P970 Optimus Black

Můj nový zaměstnavatel mi dal možnost vybrat si služební mobil do osmi tisíc u O2. Moje volba padla na Nexus S, především s ohledem na očekávaný brzký upgrade (nyní již proběhlý) na Android ICS. Bohužel, než došlo k objednání telefonu, O2 mezitím Nexus S stáhlo ze své nabídky. Jako náhradu zařadili Galaxy Nexus, který ale svou nepříliš lidovou cenou už bohužel překračoval daný finanční limit.

Zářivý displej

Musel jsem tedy zvolit nějakou rozumnou alternativu. Vybral jsem si LG P970 Optimus Black hlavně pro jeho perfektní čtyřpalcový IPS displej. Výrobce se dokonce chlubí, že jeho Nova displej, kterým Optimus Black vybavil, disponuje vůbec nejvyšším jasem (700 nitů) mezi aktuálními mobily na trhu. Oproti mému HTC Desire je to opravdu nebe a dudy. A ve srovnání se současnou špičkou si Nova displej také stojí více než dobře.

Vepředu sklo, vzadu plast

Přední strana přístroje je po vzoru iPhonu placka krytá lesklým sklem, což vede k tomu, že telefon je po chvílí používání zapatlaný. Nad povrch telefonu nevystupuje ani standardní čtveřice tlačítek (menu, domů, zpět a vyhledat), která jsou senzorová a bíle podsvícená. Po stisku se podbarví modře. Telefon bohužel nemá stavovou diodu, která by mohla upozorňovat na došlé zprávy nebo promeškané hovory. Zadní kryt je tvořen plastem s lehce skosenými hranami. Optimus Black se v ruce bohužel nedrží příliš dobře, protože hrany po obvodu jeho čelní strany jsou až příliš ostré a tlačí do dlaně.

Zastaralý Android Froyo

Největším nedostatkem „optima černého“ se zatím zdá být Android 2.2. Systém je to sice dobře odladěný a časem prověřený, ale v době, kdy už je k dispozici Android ve verzi 4, to žádné terno není. Navíc oficiální upgrade je prý plánován až na druhou polovinu tohoto roku. Po předchozích zkušenostech s laxním přístupem ze strany HTC by mě nepřekvapilo, ani kdyby LG žádný upgrade nenabídlo.

Launcher neboli domovská obrazovka

Systém je navíc vybaven od výrobce nadstavbou, která naštěstí patří k těm méně komplexním (ano HTC Sense, o tobě mluvím). Přidané nebo upravené aplikace jsou většinou ku prospěchu věci. Líbí se mi například způsob, jakým je řešeno přidávání widgetů (a zástupců) na hlavní obrazovku. Místo aby se zobrazil nekonečný seznam widgetů, tak ve spodní části obrazovky vyjede přehledná nabídka v podobě matice ikon. Nabídku aplikací je možné zobrazit buď klasicky jako vertikálně posuvnou šachovnici s ikonami, ne příliš přehledný seznam, nebo po jednotlivých stránkách, mezi kterými lze listovat zleva doprava. Aplikace v hlavní nabídce je možné přeskupit dle libosti. Domovská obrazovka samozřejmě nenabízí takové možnosti nastavení jako alternativní launchery v Android marketu (Go Launcher, Launcher Pro), ale průměrně náročnému uživateli určitě bude vyhovovat.

Upravené aplikace

Oproti čistému Androidu vypadá jinak také audio přehrávač, telefonní a SMS/MMS aplikace, budík/stopky nebo kalendář (podobný spíše tomu, který mají současné Samsungy s Androidem). Změnou prošla také foto aplikace, která mi přijde povedenější, než ta standardní a umožňuje jedním dotykem přepínat mezi zadním a čelním fotoaparátem. Na druhou stranu stejná zůstala galerie, kalkulačka a samozřejmě všechny Google aplikace (Gmail, Youtube, Market), což asi není nijak překvapivý postřeh.

Výhody a nevýhody

+ 4" IPS Nova displej
+ nízká hmotnost
+ kvalitní 5Mpix foťák
+ přední 2Mpix foťák
+ pevná nevrzající konstrukce

- starší verze Androidu 2.2.2
- ostřejší hrany
- neumí NFC
- plastový vzhled zadního krytu


Podělte se o tento článek s ostatními… Sdílet

Zoner Photo Studio 14 - to nejlepší pro vaše fotografie

Photo Studio 14

Konečně jsem se odhodlal k tomu, abych vyzkoušel letošní verzi Zoner Photo Studia. A dobře jsem udělal. Ač se mohou změny oproti verzi 13 zdát spíše kosmetického rázu, opak je pravdou. Ale hezky popořádku.

Viditelné změny

Začnu nejprve tím, co je patrné na první pohled. Nová je, jak už je u Zoneru zvykem, ikona programu. Na ploše vypadá výrazněji než ta loňská a jelikož je kulatá, tak už si ji nebudu plést s ostatními foto-editory. Po spuštění aplikace mě ihned upoutaly barevně zvýrazněné záložky vpravo nahoře. Každá část programu (správce, prohlížeč, editor, RAW) má svou barevně odlišenou záložku. Dobrý nápad. Dříve se mi totiž občas stávalo, že jsem si pletl editor s prohlížečem a naopak. Když jsem u těch záložek, musím ještě zmínit taby jednotlivých oken, které nyní také více lahodí oku (podoba s Google Chrome je čistě náhodná )

Barevně odlišené záložky
Zoner Photo Studio 14 - barevně odlišené záložky

Pás s náhledy

Další vylepšení, které mě velmi potěšilo, je pás s náhledy zobrazený ve spodní části prohlížeče a editoru. Pás s náhledy je možné samozřejmě vypnout. Sympatické je, že si Photo Studio pamatuje, zda je pás vypnutý či zapnutý zvlášť pro prohlížeč a zvlášť pro editor. V nástrojové liště průzkumníku dále přibyl posuvník umožňující regulovat velikost náhledů.

Snažší tvorba HDR

Experimentování s HDR mě vždycky přitahovalo, ale předchozí verze Photo Studia bohužel nebyly mým pokusům příliš nakloněny. Raději jsem používal specializovaný software Photomatix, který nabízí na tomto poli opravdu široké možnosti. Jak je na tom současná verze Photo Studia? S potěšením musím kvitovat, že výrazně lépe. Možností Photomatixu sice stálé nedosahuje, ale to evidentně ani nebyl cíl vývojářů. Důležité je, že Photo Studio nyní zpřístupnilo tvorbu HDR snímků téměř komukoliv. Není ani potřeba mít sadu tří různě exponovaných fotografií a rovnou lze přistoupit k tomu podstatnému, tedy mapování tonality. Tato funkce je přístupná jak v editoru v menu Efekty, tak ve správci v nabídce Vytvořit.

Mapování tonality
Zoner Photo Studio 14 - mapování tonality

Změny pod kapotou

Hlavní novinkou, která sice není na první pohled vidět, ale uživatel ji i přesto výrazně pocítí, je využití grafické karty k náročným operacím s fotografiemi ve formátu RAW. Pro pokročilé a profesionální fotografy je to dost možná vůbec to nejdůležitější vylepšení, které nové Photo Studio nabízí. Díky němu se tento fotografický software dostává zase o level výše.

Jako bonus Zonerama

Zonerama by mohla být pro řadu uživatelů zajímavou alternativou k Picasa web albům nebo třeba k tuzemskému Rajčeti. S Picasou má společnou právě onu provázanost se softwarem pro správu fotografií. Svoje alba na webu tak můžete procházet stejně snadno jako složky na disku. Zonerama vypadá k světu a je vidět, že opravdu cílí na fotografy, kteří chtějí prezentovat na webu svoje fotky bez zbytečných serepetiček okolo. Hlavní nevýhodu spatřuji v menším prostoru (2 GB) pro nahrávání fotek. Údajně je možné zažádat o bezplatné navýšení, ale i tak bude třeba fotky uploadovat s rozmyslem.

Dost řečí, vyzkoušejte to sami

Nová verze Photo Studia za vyzkoušení rozhodně stojí. Nahrává tomu i fakt, že Zoner nabízí bezplatné užívání programu po dobu 30 dnů bez jakéhokoliv omezení funkčnosti. Program si můžete stáhnout na webu Zoneru.

Související



Podělte se o tento článek s ostatními… Sdílet

Nejlepší hlášky Zdeňka Pohlreicha (Ano, šéfe!)

Ano, šéfe!

Pokud jste ještě neviděli pořad Ano, šéfe!, který běží na TV Prima každé úterý každý čtvrtek po deváté hodině, rozhodně to co nejdříve napravte. Přícházíte o hodně. Hlavní kouzlo pořadu tkví v osobě Zdeňka Pohlreicha, renomovaného šéfkuchaře, jehož si majitelé různých druhů restaurací a stravovacích zařízení zvou, aby jim udělil lekci v byznysu zvaném gastronomie.

Zdeněk Pohlreich je ve svém oboru opravdovým profesionálem a jeho rady tudíž bývají ve většině případu k věci. Kromě toho ale čas od času (spíše častěji) vypustí z úst opravdovou perlu, kterou se pak bavím ještě hodně dlouho. Zde jsou moje nejoblíbenější hlášky (doslovnou citaci nezaručuji).

Hlášky ze čtvrté řady Ano, šéfe!

(průběžně aktualizováno)

  • „Ty voe, neřikej mi, že to řešíte, tady se řeší takovejch věcí léta letoucí v týhle zemi.“
  • Příprava katova šlehu: „Kaťák v přímym přenosu, tohle zná víc lidí než Hradčany.“
  • „V tom je brambor asi tolik jako rychlosti v cikánským kolotoči.“
  • „Do psích pochev urousanejch!“
  • Servírované jídlo mělo název Bábin vrch a Zdeněk Pohlreich ho okomentoval slovy: „Z tohohle vrchu mám chuť vrhnout. To se má jmenovat s h a ne s ch.“
  • Hodnocení úrovně stravovacího zařízení: „Tohle je na sjezd trabantistů, tak maximálně.“
  • „Když určujete ceny, tak se chováte jak vožralý milionáři: 65 %, 10 %, meníčko za sto deset, pštrosa, video voe, pí*u voe…“
  • „Tak vy si vozíte prdel v BMW a voni nemaj kde chladit věci, jo? Voe… Hele, model českýho restauratéra. Postav se, my se tě natočíme, voe, takhle pěkně.“
  • „Čumí jak bulhar do mlátičky.“
  • „Kouká na mě jak pětikilovej datel, já bych ho praštil tou lyží…“ (restaurace měla dekoraci jako Ski muzeum v Harrachově , u stropu byla zavěšena spousta lyží)

Hlášky ze třetí řady Ano, šéfe!

  • Komentář k minutce kombinující neslučitelné - smažené klobásy a jablka: „Tohle kdybych sněd celý, tak se mi budou zejtra u prdele rojit včely.“
  • O hutné (a nepříliš chutné) sýrové krustě na pečeném lososu: „Když si to dáš dvakrát, tak si z toho můžeš spíchnout slipy.“
  • O kladném vztahu Čechů ke smaženým pokrmům: „Tady kdyby kandidoval do parlamentu smaženej řízek, tak má devadesát procent.“
  • „Mám hrb jak mandolínu…“
  • „O tom radši nebudu mluvit, bych si nerad získal imidž sprosťáka.“
  • „Venku je zima, že by tam nastyd i lední medvěd.“

  • „Žádná prasečí chřipka, touhle zemí se šíří gastro-virus a všichni čekaj, že přijde ňákej doktor Damdydam…“
  • O odmítavém postoji kuchařů: „Já si připadám jako kdyby se na mě netěšili, ty vole.“
  • Komentář k rozhovoru s provozním: „Von mi vypráví kolik koupil masa na ptáčky, ptáček jeden… Na to kdyby mi tenkrát přišla státní, tak jsem seděl.“
  • Ná nákupu potravin: „Tohle když koupíme, tak holky budou mít kalhotky dole ve vteřině.“ O regál dál: „Tady v kečupech nejsem moc silnej…“
  • „Já jsem ukecanej, že bych mohl mluvit na sjezdu porodních asistentek.“
  • Chvála vlastnoručně uvařeného pokrmu: „To je tak strašně dobrý, že jsem to spolknul bez rozkousání.“
  • Reakce na neschopné kuchaře: „Kdybych si místo vás pořídil metr pařezu, tak jsem se aspoň vohřál.“
  • Ani při druhé návštěvě restaurace si ZP moc nepochutnal: „Tohle už necháme, abysme měli lepší záběry a já si asi půjdu na záchod pohladit břicho teplou lžící.“

  • O nepořádku v kuchyni: „Tady je takovej bordel, že se mlží i čočka u kamery.“
  • O přepáleném fritovacím oleji: „Co to je…? Přefiltrovanej lak na rakve??“
  • „Ke každýmu meníčku bych udělal bonus - dal bych tam gastrogel a živočišný uhlí zdarma.“
  • O nevalném aroma v kuchyni: „Tady je teda vzduch jak v poklopci.“
  • „Nebejt toho natáčení, tak bych se z toho poblil.“
  • O nedopečeném kuřecím stejku: „To je kuřecí sushi…“
  • O laxním přístupu kuchařů: „Vy to děláte jak vožralý milionáři…“

  • „Dobrý den, das ist eine Kontrolle!“
  • O přesoleném jídle: „Váš kuchař má rád sůl, asi bydlí ve Slanym.“
  • O připálených těstovinách: „Tady zpívá Petr Spálený.“
  • „Já vás hledám na Slepý koleji a vy ste v pr*eli.“
  • O mladém, zato však nadmíru sebevědomém kuchaři, který na účasti v pořadu Ano, šéfe! postavil propagaci svého nového podniku: „Tady je vyfocenej v Kosmonosích v zatáčce nadživotní Vedral.“
  • „Von se tady nechá vyfotit a támhle vaří kuřecí řízky s kyselou vokurkou.“
  • „Ten pán, co je tady všude na těch fotkách, to je ňáká turistická atrakce?“

Podělte se o tento článek s ostatními… Sdílet

Windows 8 na prezentačním videu

Na tomto videu mě fascinuje s jakými obtížemi se prezentátorovi (ne)daří vytáhnout okno aplikace nebo menu lištu zpoza okraje displeje. Schválně počítejte se mnou. Tomu chlapíkovi se podaří vyvolat menu vpravo až na šestý pokus! Buď Metro UI neumí správně používat nebo Windows 8 v této verzi prostě nefungují správně. Pak ale nechápu, jak se s tím můžou chlubit. Jestli si takhle v Microsoftu představují efektivní práci na počítači, pak děkuji, nemám zájem!


Podělte se o tento článek s ostatními… Sdílet

OmmWriter - tak trochu jiný textový editor

OmmWriter - logo

OmmWriter existoval dlouho pouze ve verzi pro Mac OS X, takže uživatelé Windows, kteří si jej chtěli vyzkoušet, měli bohužel smůlu. Nyní je konečně k dispozici i verze pro PC.

Čím je tento textový editor, který má zhruba tolik funkcí (ne-li méně) jako klasický Notepad, tak zajímavý? OmmWriter se soustředí na zcela jiné věci než třeba takový Word. Neoplývá množstvím tlačítek a nejrůznějších hejblátek, nemá dokonce ani kontrolu pravopisu. Po spuštění (které mimochodem trvá docela dlouho) vás uvítá víceméně prázdná obrazovka s decentním pozadím. OmmWriter se spouští výhradně v režimu celé obrazovky a dokonce schová hlavní panel s nabídkou start.

Uprostřed obrazovky máte oblast pro zadávání textu vymezenou čárkovaným rámečkem, jehož polohu a rozměry můžete libovolně měnit. Pod tímto rámečkem se nachází počítadlo napsaných slov. Po pravé straně najdete několik kulatých ikonek s nastavením, které po chvíli sami zmizí a znovu se objeví až v momentě, kdy pohnete myší. Najedete-li myší k hornímu okraji obrazovky, zobrazí se hlavní nabídka, ve které ale mnoho funkcí nenajdete. Nejzajímavější z nich je přímý export dokumentu do PDF.

OmmWriter - textový editor
[kliněte na obrázek pro zobrazení v plné velikosti]

Toto minimalistické rozhraní je navrženo přesně tak, aby nic neodvádělo vaši pozornost od psaní. Abyste se oprostili i od okolního hluku, je nanejvýš vhodné nasadit na uši sluchátka (doporučí vám to už splash screen při spouštění aplikace) a nechat se unášet jednou ze tří relaxačních skladeb, která vám zpříjemňuje vlastní psaní. Vybrat si můžete také mezi třemi druhy ozvučení úhozu do kláves. Jak hudbu tak zvuky je možné samozřejmě vypnout. Z ostatních nastavení zbývá už jen volba fontu a jeho velikosti a barva pozadí.

Takový je tedy OmmWriter. Spíš než k textovému editoru, bych ho asi přirovnal k psacímu stroji. Postupem času jsme si zvykli na nástroje se širokou paletou funkcí a tak trochu zapomněli na to podstatné - převod myšlenky z hlavy na papír. A právě v tom OmmWriter exceluje. Nevím jak vás, ale mě si OmmWriter získal. Ještě by chtělo trochu zapracovat na rychlosti a možná přidat zmíněnou kontrolu pravopisu a svůj účel bude plnit dokonale.


Podělte se o tento článek s ostatními… Sdílet

Sony Ericsson J10i Elm - ekomobil

SE Elm

Koupil jsem manželce telefon. Jako fanoušek Androidu jsem měl nutkání ji vybrat něco právě s tímto systémem, ale nakonec jsem pokušení odolal. Manželka totiž trvala na klasické numerické klávesnici, na které se dají psát SMSky s trochou cviku i poslepu, ale žádný takový přístroj s Androidem kupodivu neexistuje.

Takže jsem se raději porozhlédl v nabídce tzv. „hloupých“ telefonů (jak redaktoři různých magazínů o mobilech označují přístroje „bez operačního systému“, jako by něco takového existovalo…). Zaujal mě přístroj od Sony Ericssonu J10i Elm, který se pyšní přívlastkem „ekologický“. To jsem ještě netušil, co toto označení znamená v praxi. Ocenil jsem především nekompromisní poměr cena/výkon, kdy jsem za cenu necelých čtyř tisíc dostal (tedy manželka dostala) přístroj s 5megapixelovým foťákem, GPS modulem a wi-fi. Na první pohled prostě paráda.

Čím se tedy liší takový ekologický mobil od neekologického? Že je telefon vyroben z recyklovaných materiálů by mi snad ani nevadilo. Pravda, ve skutečnosti vypadá podstatně víc plastikově, než na propagačních fotkách, ale vem to čert. Daleko horší je funkce automatické regulace podsvícení, která se nedá vypnout. Možná se tím trochu ušetří baterie, ale jas displeje je vždycky o kus nižší, než by bylo pro oko příjemné a člověk s tím bohužel nic nenadělá. Další nepříjemnost (to už s ekologií nemá nic společného) je chybějící ledka pro signalizaci událostí. Ani na displeji ve standby režimu telefon uživateli nezobrazí žádné upozornění například o došlé SMS nebo promeškaném hovoru.

Dál už naštěstí zbývají jen samá pozitiva a sociální jistoty. 5megapixelový fotoaparát vybavený přisvětlovací LED diodkou je jednoduše výborný. Kam se na něj hrabe foťák na mém HTC Desire. Zde se jasně ukazuje známá pravda, že kvalita fotek není jen o vysokém rozlišení. Diodu lze využít i jako baterku a posvítit si s její pomocí v několika stupních intenzity (podobnou aplikací je Desire vybaven také).

Klávesnice je rovněž velmi dobrá. Celý přístroj je poměrně velký, takže se výrobce nemuse nijak uskromňovat. Velmi pohodlně se pracuje i s křížovým ovladačem a ostatními funkčními tlačítky. Líbí se mi i zmiňovaný („hloupý“) operační systém. Když si odmyslím jakýsi pokus o widgety (twitter, facebook, kalendář, atd.) na pohotovostní obrazovce, tak se jedná pořád o ten starý dobrý systém, který byl přítomen např. již v populárním modelu K750i. Ničím novým nepřekvapí, ale ani nezklame.

Ve výbavě telefonu je dále například rádio s RDS, GPSka, kterou lze využít ve spolupráci Java aplikací Google mapy, obligátní bluetooth, wi-fi modul a nesmím zapomenout ani na polohový senzor, který se výborně hodí při prohlížení fotek.

Sečteno podtrženo, jedná se o dobrou koupi, jen s tou ekologií bych to tolik nepřeháněl.


Podělte se o tento článek s ostatními… Sdílet

© Pavel Jaroš [Sektor PJ] · Nahoru Nahoru