www.jaros.in

V pondělí jsem shlédnul film britského režiséra Dannyho Boylea Sunshine (v úterý jsem si to pro jistotu zopakoval ještě jednou) a dnes můžu s odstupem říci, že se jedná o velmi působivou sci-fi podívanou. Děj je zpočátku vyprávěn pozvolnu (řekl bych až komorně), později však nabírá na obrátkách. Vizuální zpracování na mě působí mimořádně stylově (dokonce v něm spatřuji jistý odkaz na Kubrickovu Vesmírnou odyseu). Hudebnímu doprovodu též není co vytknout a skvěle dokresluje celkovou tíživou atmosféru, která vás zatlačí hluboko do křesla a vy budete mít pocit, že jste osamoceni ve vesmíru, vzdáleni milióny kilometrů (přibližně 149 mil. km ) od Země. Co víc si fanoušek žánru sci-fi může přát?

O víkendu jsem shlédnul hudební klip z filmu Kouř. Je to správná úchylárna jak se na divadlo Sklep sluší a patří. Mrzí mě, že jsem tento film dosud neviděl, ale určitě to v brzké době napravím. Pokud netušíte, o čem je řeč, pusťte si pro začátek zmíněné video…

Kouř - Arnoštek je prostě boží…

Nedávno jsem měl možnost shlédnout nejnovější film Alice Nellis Tajnosti. Předem se musím přiznat, že ostatní filmy (Ene bene a Výlet) této režisérky mě příliš neoslovily. Možná je mi cizí to typicky ženské nahlížení světa, které A. Nellis ve svých filmech prezentuje či snad pouze nechovám dostatečné sympatie k Ivě Janžurové a jejím dcerám, které mám s režisérčinými filmy neodmyslitelně spojené.

O to větší překvapení pro mě byly právě Tajnosti. Ivu Janžurovou vystřídala jiná Iva - mě osobně mnohem sympatičtější Iva Bittová, která mimochodem i ve svém zralém věku z každého póru vyzařuje to, čemu se v minulém století říkalo tuším sexappeal (doufám, že nejsem jediný chlap, který tuto (ne)herečku takto vnímá). Co Vám budu povídat, Iva Bittová hraje jedna báseň a má u mě jedničku s hvězdičkou.

Tento a minulý týden jsem si zakoupil hned několik zajímavých filmových titulů. Jedná se o filmy na DVD, které vyšly původně jako přílohy rozličných periodik, většinou bulvárních plátků Blesk a Aha. Ne snad, že by mě takovéto počteníčko něčím lákalo, toto povyražení rád přenechám dělnému lidu, mnohem více mě však zaujaly přiložené stříbrné placičky, respektive jejich obsah.

Redakce Blesku začala k novinám přikládat dnes již kultovní komedie z autorské dílny Svěrák & Smoljak a já se tak díky tomu rázem stal majitelem snímků Kulový blesk a Vrchní, prchni! (a doufám, že další budou brzy následovat). Výborné filmy a navíc za výbornou cenu - 42 korun za DVD je cena, o které se mi ještě před rokem ani nesnilo.

Na nový film Quentina Tarantina jsem se moc těšil a když jsem ho konečně (asi před dvěma měsíci) viděl v kině, tak nemůžu říct, že bych byl přímo zklamán, ale... Tarantino má za sebou už lepší kousky. Je to sice tarantinovka, to člověk (rozuměj fanoušek QT) pozná již z prvních tónu skladby hrající při úvodních titulcích, ale... největší problém tohoto filmu je jeho nadměrná ukecanost. Dialogy byly vždy Tarantinovou silnou stránkou, ale čeho je moc, toho je příliš. Stříhat, stříhat a zase stříhat, to měl pan režisér udělat a on to dokonce udělal (aniž bych mu to já předem poradil), ale... v americké distribuci, kde jde Auto zabiják (Death Proof) do kin jako součást celku, který zahrnuje také film jeho kolegy a kamaráda Roberta Rodrigueze s názvem Planeta Teror. A nádavkem dostane divák ještě možnost shlédnout též několik upoutávek na neexistující béčkové filmy, které režisérská dvojka zařadila zřejmě kvůli dokreslení celkové atmosféry (málem bych zapomněl dodat, že Grindhouse vzdává hold slavným americkým béčkům ze 70. let).

Auto zabiják - girls hit the road

Tak pro dnešek jenom krátká zprávička. Včera v podvečer jsem ve "Čtvrtníčkově Kinoboxu" shlédl trailer na Gympl, nový film Tomáše Vorla a můj první dojem je nadšení. Vypadá to, že tohle bude po Cestě z města zase film, který má co říct. Atraktivní námět, výborné herecké obsazení a jako třešnicka na dortu hip-hopová hudba od DJ Wiche. Nechtěl bych to zakřiknout, ale zdá se, že se máme na co těšit. No přesvědčte se sami...