www.jaros.in

Konečně jsem se odhodlal k tomu, abych vyzkoušel letošní verzi Zoner Photo Studia. A dobře jsem udělal. Ač se mohou změny oproti verzi 13 zdát spíše kosmetického rázu, opak je pravdou. Ale hezky popořádku.

Viditelné změny

Začnu nejprve tím, co je patrné na první pohled. Nová je, jak už je u Zoneru zvykem, ikona programu. Na ploše vypadá výrazněji než ta loňská a jelikož je kulatá, tak už si ji nebudu plést s ostatními foto-editory. Po spuštění aplikace mě ihned upoutaly barevně zvýrazněné záložky vpravo nahoře. Každá část programu (správce, prohlížeč, editor, RAW) má svou barevně odlišenou záložku. Dobrý nápad. Dříve se mi totiž občas stávalo, že jsem si pletl editor s prohlížečem a naopak. Když jsem u těch záložek, musím ještě zmínit taby jednotlivých oken, které nyní také více lahodí oku (podoba s Google Chrome je čistě náhodná )

Zoner Photo Studio 14 - barevně odlišené záložky

Pás s náhledy

Další vylepšení, které mě velmi potěšilo, je pás s náhledy zobrazený ve spodní části prohlížeče a editoru. Pás s náhledy je možné samozřejmě vypnout. Sympatické je, že si Photo Studio pamatuje, zda je pás vypnutý či zapnutý zvlášť pro prohlížeč a zvlášť pro editor. V nástrojové liště průzkumníku dále přibyl posuvník umožňující regulovat velikost náhledů.

Snažší tvorba HDR

Experimentování s HDR mě vždycky přitahovalo, ale předchozí verze Photo Studia bohužel nebyly mým pokusům příliš nakloněny. Raději jsem používal specializovaný software Photomatix, který nabízí na tomto poli opravdu široké možnosti. Jak je na tom současná verze Photo Studia? S potěšením musím kvitovat, že výrazně lépe. Možností Photomatixu sice stálé nedosahuje, ale to evidentně ani nebyl cíl vývojářů. Důležité je, že Photo Studio nyní zpřístupnilo tvorbu HDR snímků téměř komukoliv. Není ani potřeba mít sadu tří různě exponovaných fotografií a rovnou lze přistoupit k tomu podstatnému, tedy mapování tonality. Tato funkce je přístupná jak v editoru v menu Efekty, tak ve správci v nabídce Vytvořit.

Zoner Photo Studio 14 - mapování tonality

Změny pod kapotou

Hlavní novinkou, která sice není na první pohled vidět, ale uživatel ji i přesto výrazně pocítí, je využití grafické karty k náročným operacím s fotografiemi ve formátu RAW. Pro pokročilé a profesionální fotografy je to dost možná vůbec to nejdůležitější vylepšení, které nové Photo Studio nabízí. Díky němu se tento fotografický software dostává zase o level výše.

Jako bonus Zonerama

Zonerama by mohla být pro řadu uživatelů zajímavou alternativou k Picasa web albům nebo třeba k tuzemskému Rajčeti. S Picasou má společnou právě onu provázanost se softwarem pro správu fotografií. Svoje alba na webu tak můžete procházet stejně snadno jako složky na disku. Zonerama vypadá k světu a je vidět, že opravdu cílí na fotografy, kteří chtějí prezentovat na webu svoje fotky bez zbytečných serepetiček okolo. Hlavní nevýhodu spatřuji v menším prostoru (2 GB) pro nahrávání fotek. Údajně je možné zažádat o bezplatné navýšení, ale i tak bude třeba fotky uploadovat s rozmyslem.

Dost řečí, vyzkoušejte to sami

Nová verze Photo Studia za vyzkoušení rozhodně stojí. Nahrává tomu i fakt, že Zoner nabízí bezplatné užívání programu po dobu 30 dnů bez jakéhokoliv omezení funkčnosti. Program si můžete stáhnout na webu Zoneru.

Související

• Všeuměl Zoner Photo Studio 11
• Pardubice v HDR hávu
• Moje experimenty s HDR

Na tomto videu mě fascinuje s jakými obtížemi se prezentátorovi (ne)daří vytáhnout okno aplikace nebo menu lištu zpoza okraje displeje. Schválně počítejte se mnou. Tomu chlapíkovi se podaří vyvolat menu vpravo až na šestý pokus! Buď Metro UI neumí správně používat nebo Windows 8 v této verzi prostě nefungují správně. Pak ale nechápu, jak se s tím můžou chlubit. Jestli si takhle v Microsoftu představují efektivní práci na počítači, pak děkuji, nemám zájem!

OmmWriter existoval dlouho pouze ve verzi pro Mac OS X, takže uživatelé Windows, kteří si jej chtěli vyzkoušet, měli bohužel smůlu. Nyní je konečně k dispozici i verze pro PC.

Čím je tento textový editor, který má zhruba tolik funkcí (ne-li méně) jako klasický Notepad, tak zajímavý? OmmWriter se soustředí na zcela jiné věci než třeba takový Word. Neoplývá množstvím tlačítek a nejrůznějších hejblátek, nemá dokonce ani kontrolu pravopisu. Po spuštění (které mimochodem trvá docela dlouho) vás uvítá víceméně prázdná obrazovka s decentním pozadím. OmmWriter se spouští výhradně v režimu celé obrazovky a dokonce schová hlavní panel s nabídkou start.

Uprostřed obrazovky máte oblast pro zadávání textu vymezenou čárkovaným rámečkem, jehož polohu a rozměry můžete libovolně měnit. Pod tímto rámečkem se nachází počítadlo napsaných slov. Po pravé straně najdete několik kulatých ikonek s nastavením, které po chvíli sami zmizí a znovu se objeví až v momentě, kdy pohnete myší. Najedete-li myší k hornímu okraji obrazovky, zobrazí se hlavní nabídka, ve které ale mnoho funkcí nenajdete. Nejzajímavější z nich je přímý export dokumentu do PDF.

[kliněte na obrázek pro zobrazení v plné velikosti]

Toto minimalistické rozhraní je navrženo přesně tak, aby nic neodvádělo vaši pozornost od psaní. Abyste se oprostili i od okolního hluku, je nanejvýš vhodné nasadit na uši sluchátka (doporučí vám to už splash screen při spouštění aplikace) a nechat se unášet jednou ze tří relaxačních skladeb, která vám zpříjemňuje vlastní psaní. Vybrat si můžete také mezi třemi druhy ozvučení úhozu do kláves. Jak hudbu tak zvuky je možné samozřejmě vypnout. Z ostatních nastavení zbývá už jen volba fontu a jeho velikosti a barva pozadí.

Takový je tedy OmmWriter. Spíš než k textovému editoru, bych ho asi přirovnal k psacímu stroji. Postupem času jsme si zvykli na nástroje se širokou paletou funkcí a tak trochu zapomněli na to podstatné - převod myšlenky z hlavy na papír. A právě v tom OmmWriter exceluje. Nevím jak vás, ale mě si OmmWriter získal. Ještě by chtělo trochu zapracovat na rychlosti a možná přidat zmíněnou kontrolu pravopisu a svůj účel bude plnit dokonale.

Nedávno jsem řešil problém jak zařídit, aby mi hudební přehrávač v Androidu zobrazoval booklety alb. Ze svého desktopového přehrávače AIMP2 jsem zvyklý, že když mám v adresáři s albem uložený nějaký obrázek (většinou s názvem „front“), tak se mi automaticky zobrazí jako booklet alba. Androidí přehrávač mě však v tomto ohledu zklamal a obrázky alb tvrdohlavě ignoroval. Všechno zpět, okurky vylejt! Androidí přehrávač obal alba zobrazit umí, ale je nutné, aby měl obrázek název AlbumArt.jpg (viz komentář).

Trochu jsem tedy zagooglil a zjistil jsem, že aplikace Android Music čte booklety alb z MP3 tagů. Pokud tedy nemáte svoje empétrojky řádně otagovány, nabízím návod, jak obrázky obalů (tzv. album art) připojit pomocí tag editoru. Dá trošku práce, ale je to velmi jednoduché. Jak už jsem říkal, oblíbil jsem si přehrávač AIMP2, který zahrnuje i nástroj na editaci tagů s výmluvným názvem Tag Editor.

[kliněte na obrázek pro zobrazení v plné velikosti]

Nyní přijde jeho chvíle. Spustě ho (např. přes hlavní menu › Obslužné programy › Tag Editor) a v adresářovém stromu v levé části se proklikejte k vašemu albu. Klikněte pro změnu vpravo na libovolnou skladbu v seznamu skladem, čímž zobrazíte ID3 tagy ve spodní části okna. Nás bude zajímat především zatím prázdný čtverec vyhrazený obalu alba (1.), u kterého musíte zatrhnout checkbox. Pokud nechcete přidávat obrázek ke každé písničce zvlášť, označte (např. pomocí CTRL+A) všechny skladby. Nyní pravým tlačítkem myši klikněte na místo pro obal alba a z kontextové nabídky vyberte Otevřít. Zvolte požadovaný obrázek a na závěr stiskněte tlačítko Uložit (2.). Uložení tagů zabere nějaký čas, takže buďte trpěliví.

Na aktuálním Chip DVD (11/08) vyšla nejnovější verze (trial) programu Zoner Photo Studio 11. Pokud byste ho náhodou neznali, uvedu na vysvětlenou, že jedná se o komplexní nástroj pro správu a editaci fotografií. Už předchozí verzi jsem považoval za velmi kvalitní, Zoner Photo Studio 11 však učinilo ještě další krok kupředu.

Největší radost mi udělalo, že po rozkliknutí náhledu fotografie, se již nezobrazuje editor (samozřejmě je možné to nastavit i jinak), ale prohlížeč, který jakoby z oka vypadl vieweru z mého oblíbeného a dosud používaného ACDSee 3.0 z roku 1999. Nejedná se o podobnost pouze vizuální, ale naštěstí i co do funkčnosti. Fotografii lze tedy zobrazit ve fullscreenu stiskem kolečka myši a mezi hlavním oknem (průzkumníkem) a prohlížečem se přepíná klávesou enter. Pokud při instalaci zvolíte aby se Photo Studio asociovalo s příslušnými typy souborů, pak se obrázky automaticky otevírají v prohlížeči, který startuje snad ještě rychleji, než zmiňované ACDSee 3.0.

Zoner Photo Studio rád požívám zejména pro hromadné úpravy fotografií – změnu rozměrů, přidávání rámečků a konverze (především změna stupně JPEG komprese). Ne snad že by to jiné editory také nedovedly, ale ve Photo Studiu lze požadovaného výsledku dosáhnout opravdu komfortně. Nikde se nemusí moc klikat, vše se ovládá tak nějak přirozeně. Velmi dobře funguje i funkce pro vytvoření panoramatické fotografie složené z více snímků. Obvykle dává lepší výsledky než PhotoStitch od Canonu, který jsem získal společně s foťákem. Photo Studio má v nabídce i nástroj pro tvorbu HDR fotografií, ale bohužel neposkytuje tak dobré výsledky jako například konkurenční Photomatix.

Pokud se v programu přepnete do editovacího režimu, získáte přístup k mnoha dalším funkcím, které spolehlivě pokryjí potřeby většiny běžných uživatelů. Já jako fotograf krajinář s oblibou využívám například nástroj pro srovnání horizontu, klonovací razítko či štětec po doostření části fotografie. Šikovný je i nástroj žehlička, což je vlastně štětec pro zamaskování nedokonalostí pleti, který najde uplatnění hlavně při úpravách portrétních snímků.

Po funkční stránce je Photo Studio opravdu nabité a myslím, že se může směle měřit i s daleko dražšími programy. Proto mi přijde cena 1 999 Kč za verzi Professional takřka lidová.

Související

• Zoner Photo Studio 14 - to nejlepší pro vaše fotografie

Tak jsem dnes zaktualizoval Firefox z verze 3.0 na nejnovější verzi 3.0.3. Hned po restartu prohlížeče na mě ale vybafla stránka, kde jsem se dočetl, že jsem vlastně provedl downgrade a prý mám z bezpečnostních důvodů upgradovat na „nejnovější a nejlepší“ verzi. Zajímalo by mě, zda tím vývojáři mysleli Operu 9.60…

[kliněte na obrázek pro zobrazení v plné velikosti]

O tom, že lze na webových stránkách blokovat vybrané obrázky a flashové animace, asi většina uživatelů Opery již ví. Nejprve je třeba kliknout pravým tlačítkem na stránce a z kontextového menu zvolit Blokovat obsah… (Block content…). V druhém kroku si už jen vyberete příslušné objekty, které nadále nechcete zobrazovat (nebudou se tedy ani stahovat) a potvrdíte.

Opera - blokování obsahu

Méně lidí už ale ví, že obdobně lze postupovat i v případě textové reklamy vkládané pomocí JavaScriptu. První krok je stejný, tedy opět zvolit Blokovat obsah… Potom je třeba kliknout na tlačítko Podrobnosti… (Details…) a následně přidat adresu, ze které nechceme reklamu stahovat. Například pro blokování reklamy Google AdSense stačí přidat následující řádek:

http://pagead2.googlesyndication.com/pagead/*

Hvězdička na konci definuje, že všechny objekty (soubory) z této adresy budou prohlížečem ignorovány.

V případě, že chcete nějakou reklamu zakázat globálně pro všechny stránky, musíte zeditovat konfigurační soubor urlfilter.ini, který naleznete v adresáři profile. Adresy potom blokujete jejich přidáním do sekce [exclude].

Opera Preferences version 2.1
; Do not edit this file while Opera is running
; This file is stored in UTF-8 encoding 

[prefs]
prioritize excludelist=1

[include]
*

[exclude]
http://ad2.bbmedia.cz/logos/*
http://adarbo2.bbmedia.cz/logos/*
http://adidnes2.bbmedia.cz/logos/*
http://pagead2.googlesyndication.com/pagead/*  

V podstatě odjakživa jsem používal Winamp jako primární hudební přehrávač, ale už dlouho mě štvala jeho pomalost (při spuštění a hlavně při přepínání mezi okny). Proto jsem uvítal náhradu v podobě přehrávače od ruských vývojářů s názvem AIMP2, který jsem nedávno objevil. Jeho uživatelské rozhraní je Winampu velmi podobné (dokonce existuje skin, díky kterému přehrávač získá naprosto totožný vzhled jako má Winamp), takže jsem se okamžitě cítil jako doma. A co se rychlosti týče, Winamp mu opravdu nemůže konkurovat.

AIMP2 navíc přidává pár maličkostí, díky nimž jsem si jej ihned oblíbil:

• možnost mít otevřeno více playlistů současně a přepínat mezi nimi pomocí záložek
• rychlé vyhledávání skladby v otevřeném playlistu
• audio přechody mezi skladbami, kdy následující stopa se začne přehrávat již pár vteřin před skončením aktuální a dojde k jejich prolnutí
• velké množství nastavení, která jsou zpracována přehledněji, než ve Winampu
• přídavné utility v základní instalaci: audio konvertor, záznam zvuku, editor MP3 tagů a audio knihovna.
• editor skinů, se kterým se velmi příjemně pracuje a snadno si v něm upravíte vzhled přehrávače k obrazu svému

Pokud vám tedy Winamp z jakéhokoliv důvodu nevyhovuje, doporučuji AIMP2 alespoň vyzkoušet, jedná se o velmi kvalitní audio přehrávač.