www.jaros.in

Moji rodiče mají domek na venkově, kam s Míšou - mojí přítelkyní - pravidelně jezdíme na víkendové návštěvy. Dům je to starý a jako takový má své mouchy, tedy spíše brouky a to doslova. Již jsme si zvykli, že se v mém pokoji čas od času objeví pavouk, kterého musím promptně odchytnout a vypustit ven, aby přítelkyně měla klidný spánek.

Teď na podzim se pro změnu přemnožili drobní hlodavci. Vyjdete ven a vidíte ty potvory úplně všude. Zatímco v přírodě myši přítelkyni nijak nevadí, sdílet s jednou z nich pokoj ji přijde nepředstavitelné. Co si budeme nalhávat, ani mě ta představa nikterak neláká. Jedna Miška v posteli je pro mě tak akorát .

Ale právě tato situace bohužel předevčírem nastala. Večer vejdu do pokoje a pohledu, který se mi naskytl, nejprve nechci uvěřit: jedna Miška už spokojeně pochrupkavá v pelíšku a druhá myška se uvelebila na horním lemu záclony, asi dva metry nad hlavou té první. Udělal jsem zásadní chybu - rozhodl jsem se je vzbudit. Obě. Nejprve mojí Mišku, která ihned vyletěla z postele s křikem a s nápadem jít si ustlat do obýváku. A potom nezvanou myšku, abych dokázal, že mám pro strach uděláno a celou situaci mám pevně v rukou.

Čapnul jsem šedivou potvůrku za ocásek s tím, že ji odchytím do připraveného půllitru. To jsem ovšem ještě netušil, jak se dokáže drápky pevně držet záclony. Když se mi ji konečně podařilo odtrhnout, začala sebou divoce mrskat a já ji ve strachu, aby mě nepokousala, pustil. V tu chvíli se mi klepaly ruce snad víc než přítelkyni kolena. Holt už se ze mě stal městký člověk, který si na podobná vzrůša dobrodrůža moc nepotrpí.

Na řadu tedy přišel plán bé, a sice nalíčit pastičku a vyčkávat. Jak už jsem řekl, pro Míšu to byla představa téměř hororová (a to ještě netušila, co bude následovat), ale i ona mi chtěla dokázat, že není žádná bábovka. Takže jsme ulehli. Asi v jednu hodinu v noci mě probudí vyděšený jekot - přítelkyni právě proběhla zvědavá myš pod tričkem. Dalo mi moc práce, abych moji Mišku trošku ukonejšil. Nakonec přislíbila, že sice zůstane, ale stejně nezamouří oka. Přiznám se, že ani mě se už moc spát nechtělo.

Naštěstí to netrvalo příliš dlouho, ani ne za půl hodiny slyšíme ťapání po podlaze a následné cvaknutí. Budiž ji země lehká.

Doplněno: Jak naložit s ulovenou myší? Zde je jeden zajímavý návod. Vím, je to poněkud pod úroveň inteligentního čtenáře, ale bylo to příliš lákavé na to, abych odolal.