www.jaros.in

Pokud jste ještě neviděli pořad Ano, šéfe!, který běží na TV Prima každý čtvrtek každé úterý po deváté hodině, rozhodně to co nejdříve napravte. Přícházíte o hodně. Hlavní kouzlo pořadu tkví v osobě Zdeňka Pohlreicha, renomovaného šéfkuchaře, jehož si majitelé různých druhů restaurací a stravovacích zařízení zvou, aby jim udělil lekci v byznysu zvaném gastronomie.

Zdeněk Pohlreich je ve svém oboru opravdovým profesionálem a jeho rady tudíž bývají ve většině případu k věci. Kromě toho ale čas od času (spíše častěji) vypustí z úst opravdovou perlu, kterou se pak bavím ještě hodně dlouho. Zde jsou moje nejoblíbenější hlášky (doslovnou citaci nezaručuji).

Aktualizace (16. 9. 2009) Včera byl konečně odvysílán první díl Ano, šéfe! z nové série, který jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít. A stálo to za to. Zdeněk Pohlreich opět nezklamal a trousil jednu hlášku lepší než druhou. Do kamene je tesat!

Hlášky z druhé řady Ano, šéfe!

(průběžně aktualizováno)

• „Ty to tam sypeš jak Babica…“
• „Já tam na něj vlítnu, že se bude divit i nohama.“

• „K pozici šéfkuchaře přišel jako nedoslýchavej k violoncellu.“
• „To by bylo facek jak v Národním divadle potlesku.“ …kdyby si snad někdo Zdeňkovi dovolil mluvit do toho, jak má vařit ve vlastní kuchyni.
• Odpověď kuchaři, který se hájil obehranou hláškou, že si za svým výkonem stojí: „Soudruzi v NDR si taky stály za trabantem a jak to dopadlo?“
• „Já v kuchyni neznám bratra. Míval jsem to tak, že v posteli ani sestru…“

• „Hospodo, roztočte pípy! Strejda přijel.“
• Reakce na uklouznuvšího kameramana: „Blíží se podzim, začínají padat kameramani.“
• „Tohle pamatuje Žižku, když měl ještě vobě voči.“
• „Čas prchá jak splašená mrcha.“
• „Je to snadný, akorát si to člověk v tý svý opičí almárce (ťuká si na čelo) musí trochu dát do richtiku.“

• „Ten je zblblej jak bába v turniketu…“
• „Tohle by normálně zabilo orla v letu, voe.“
• „Co je s tím řízkem? Ho chtěj přejet autem a nemůžou ho nastartovat.“

• „Tady máme restauraci a lékárnu v jednom baráku. To je celkem praktická kombinace.“
• „Se na mě koukáš jak kdybych vod tebe chtěl služební Rolls-Royce, ty vole…“
• V restauraci U Rytíře, kde je jako dekorace vystavené brnění: „Tohle mi udělat číšník v kuchyni, tak ho voblíknu do toho brnění.“
• „Pane kolego, spolupráce s váma je pro mě za odměnu. Mé srdce vzlétá jako sokol.“
• „Viděl jsem hada srát, žábu bušit pěstí do skály, koně zvracet v barvách francouzský trikolóry. Dokonce sem viděl i stíhačku couvat, vole. Ale todleto sem teda ještě neviděl.“
• O obřím stejku: „Tady někdo přejel na ulici slona... koloběžkou, ty vole.“
• Nejlepší hláška z dílu natočeném v restauraci U Rytíře výjimečně nepochází z úst Zdeňka Pohlreicha, ale z nápisu na tričku majitelky restaurace, postarší paní, která evidentně příliš nevládne angličtinou: „Blowjob is better than no job“.

• K servírce, která právě polila hosta: „Z toho si nic nedělej, ještě vosprchuješ lidí…“
• „Tohle jsem neviděl v kuchyni, co jsem byl za socíku. To je zátiší s občanským průkazem.“
• „Lhostejnost končí, dneska se nosí vášnivý zájem.“
• O kuchaři: „Tenhle pán by potřeboval zapálit koudel u prdele, aby o tý práci začal trochu přemejšlet.“
• O jídelním lístku v restauraci Nebe: „Jestli já přijdu do nebe a budu tam žrát kuřecí směs paní nadlesní, tak radši půjdu do pekla.“
• „Tohle je zázemí standardní české restaurace – přípravy a omáčky do výše vzrostlého muže.“
• O pomocném personálu: „Línej je jak vandrák po vobědě.“
• „Vona taková dobře mířená facka je argument, s kterym nic nenaděláš.“

• „Vypadám, že sem sem spadnul z měsíce?“
• „To je jednoduchý jak žebřík.“
• Povzdechnutí nad kuchařem popíjejícím pivo: „To je nátisk…“
• „Asi si to pudu hodit namodro do průvanu.“
• O personálu restaurace: „Ty jsou shnilý jak bedna shnilejch jablek. Ty jsou snad líný si zapálit i cigáro.“
• „To musíte dát do lednice, jinak se vám z toho tady někdo posere do vejšky.“
• Návrh na zužitkování potraviny s prošlou trvanlivostí: „Vemem to do chaty, budem tam nahatý, to je něco…“
• O mladém nezkušeném kuchaři: „Je vykulenej jak žába před bouřkou.“
• O tenkém plátku masa: „To je asi sluneční kotleta? Je skrz ní vidět až na sluníčko.“
• „To bude taková bomba, že se z toho venku zastavěj bagry.“
• „Stojím tady jak necky u půdy a nic, žádný vobdivný funění…“
• Reakce na nezájem ze strany personálu: „Pro pány kuchaře se pro příště asi převlíknu za malý pívo.“
• O jídle servírovaném v kotlíku zavěšeném na háčku: „Se to tady přede mnou houpe jak voslí penis.“

• „Si pro něj nedoběhnu, jsem nevyhrál nohy v bingu.“
• O pomalém číšníkovi: „Ten se tady táhne jak babí léto podzimem.“
• „To je jednoduchý jak křišťálová studánka v lesích.“
• „Ten vývar je silnej jak noha vod kulečníku.“

Hlášky z první řady Ano, šéfe!

• O opravdu malém biftečku na talíři: „To je ten bifťour?? Takovej malej měl už dávno spát…“
• O zbytečné a velké obloze přes celý talíř: „To je jako když si stará bába nakydá na obličej deset kilo make-upu a doufá, že to zakreje dvacet proflámovanejch a prošustrovanejch let.“
• O personálu kouřícím na baru: „Ty tady hulej jak sádrovej ježek.“
• O jídelním lístku: „To vypadá jak babiččino album.“
• O hustotě polévky: „Kruci prdel, to je tlustý jak noha u prdele.“
• O špatně uvařených nudlích: „To je suchý jak cesta.“
• Reakce na tvrzení personálu, že si nemůžou pořídit myčku, dokud si na ní nevydělají: „Jsem profesionální řidič. Až si na to vydělám, tak si koupím auto.“
• Odpověď mamince majitelky restaurace, která si postěžovala, že není zvyklá na takovéhle zacházení: „Tak to si koukejte rychle zvyknout matko, tady nejsme žádnej spací vagón!“
• O konkurenční restauraci (spíš putyce): „Tam nepudem, tam jsou příbory na řetízku, a tak dále…“
• „Copak jestli je to zdravý, na to lidi kašlou, lidi maj rádi, když je to hlavně dobrý, pak řešej až, jestli je to zdravý…“
• „Salát je suchej jak dědečkův skalp.“
• „Já tam vlítnu jak vandrák do putyky!“
• „Já jsem za váma nepřijel na šicím stroji!“
• „Ty si myslíš, že mě tady vysadil dědeček Automobil!?“
• „Zkřížíme brambory s filckama a budou se škrábat samy.“
• A na závěr moje oblíbená: „Máááminko, kup mi koníííčka…“

Zdenda to je bum bum kanón!

Já jsem si přišel hrát s kamením…