www.jaros.in

Dnes je tomu na den přesně rok (plus mínus měsíc), kdy jsem se rozhodl založit tento blog. Pátek třináctého zcela určitě sehrál v tomto rozhodnutí svou roli, proto pokládám za správnější připomenout toto výročí již dnes (a ne až za měsíc, kdy třináctého vychází naprosto fádně na neděli).

Zároveň bych si chtěl dát závazek, že se opět pustím do psaní nových článků, kterých tu za posledních několik měsíců bohužel mnoho nepřibylo. Je mi to líto, protože psát určitě bylo o čem, ale nějak mi scházel čas a často také chuť.

Dnešek je pro mě významný i z jiného důvodu. Po letech jsem opět usoudil, že by bylo záhodno zupgradovat svůj domácí počítač – pro začátek alespoň grafickou kartu. Na tuto myšlenku mě přivedla hra Assassin’s creed, do které jsem se nedávno pustil, ale můj počítač mi na každém kroku dával jasně najevo, že toto už je nad jeho síly. Ostatně není se čemu divit – se sestavou Athlon 64 3000+, 1 GB RAM a 6600GT nesplňuji požadované minimum hned v několika bodech.

[kliněte na obrázek pro zobrazení v plné velikosti]

Pokládám se za spíše víkendového hráče, ale Assassin’s creed mě (i přes výše zmíněné hardwarové problémy) opravdu nadchnul a pohltil. Hra by se zjednodušeně dala popsat jako dobře namíchaný koktejl z Prince of Persia a Hitmana. Co se však těžko dá slovy vyjádřit, je herní zažitek, který Assassin’s creed nabízí. Bojovník ladně přeskakující střechy Jeruzaléma a metající dýky po svých protivnících skýtá opravdu krásný pohled . Ta lehkost, ta elegance s jakou lze zabíjet soupeře a prchat před pronásledovateli je mimořádně návyková. Skutečnost, že mě (dnes již téměř herního abstinenta) tato hra přiměla k upgradu počítače, hovoří za vše.