www.jaros.in

Ve včerejších zprávách na TV Nova mě zaujala anketa mající za cíl změřit popularitu známých českých osobností. Lidé měli za úkol jmenovat celebrity, které by podle nich nejlépe obstály v rozličných funkcích. Například nejlepší rodič, nejvhodnější kandidát na českého krále (co by ne, u nás je už možné všechno…) či osoba, které by byli Češi ochotni svěřit své peníze.

Kdo si myslíte, že u našeho národa (či alespoň jeho vzorku) zvítězil ve všech jmenovaných kategoriích? Chvilka napětí… Václav Klaus . A hlasující mu přiřkli čelní pozice na kandidátce do celé řady dalších funkcí (snad pouze s výjimkou úlohy vyjednavače s marťany, které by se prý nejlépe zhostil Jiří Paroubek: „…a kdyby tady spadli marťani, tak zákony budeme schvalovat s marťany!“).

Přiznám se, že mě to trošku zaskočilo. To, že Václav Klaus patří dlouhodobě mezi nejpopulárnější české politiky je věc všeobecně známá. Inu mezi slepými jednooký králem. Ale, že se mu podaří převálcovat v oblíbenosti takové miláčky národa, jakými jsou kupříkladu Marek Eben nebo Zdeněk Svěrák, to bych opravdu nečekal.

Čím si to mám vysvětlit? Než se Václav Klaus stal prezidentem byly řady jeho odpůrců a příznivců více méně vyrovnané. Od té doby se však spousta věcí změnila. Mediální obraz Klause se vyvíjel, až se v očích veřejnosti zredukoval na jeho fotografii nad katedrou či portrét na poštovních známkách. A z tohoto úhlu pohledu mu lze jen těžko něco vytknout.

Klaus působí reprezentativním dojmem, to je bez debat. Člověk má škodolibou radost, když přiletí na návštěvu George Bush a vedle Klause vypadá jako tajtrlík. Co víc si lze přát, vezmeme-li v úvahu, že hlavním úkolem prezidenta ČR je reprezentovat? Tuto funkci plní Václav Klaus na výbornou.

Kdyby tedy prezidenta volil lid, výsledky by byly známy již dnes.