V minulém článku o LG Optimus Black jsem si posteskl nad stagnující podporou ze strany výrobce. Zkušenějšímu uživateli tedy nezbývá než si pomoci vlastními silami. Situaci mu trochu usnadňuje fakt (pokud chce zůstat u oficiální/stock ROM), že LG upgrade na Gingerbread (tedy Android 2.3.4) už uvolnilo. Bohužel Česká republika zatím stále nepatří mezi vyvolené země. Na rozdíl třeba od Německa…

Fáze 1: Root

Bez root oprávnění do telefonu bohužel novou ROM nenainstalujete. Dobrá zpráva je, že je k dispozici program, kterým provedete root takříkajíc na jedno kliknutí. Stáhněte si jednak oficiální USB drivery od LG, jednak ZIP archiv se zmíněným programem. Nejdříve nainstalujte USB ovladače (bez připojeného telefonu) a pak si v nastavení telefonu aktivujte volbu Ladění USB (Nastavení > Aplikace > Vývoj). Nyní připojte telefon pomocí USB kabelu k počítači. Rozbalte stažený archiv LG_Esteem_Root.zip a spusťte program/skript run.bat. Teď už zbývá pouze čekat, než program provede potřebné operace. Bude mu to chvíli trvat (telefon se mezitím restartuje), tak zbytečně nepanikařte a v žádném případě telefon neodpojujte dříve, než program vypíše hlášku o tom, že root je hotov:

Root complete, enjoy!
Press any key to exit.

Fáze 2: Rom Manager a ClockworkMod Recovery

Dále budete potřebovat užitečný nástroj ROM Manager, který si nainstalujete z Android Marketu. V této aplikaci klepňete na první položku Flash ClockworkMod Recovery. Tímto příkazem do telefonu nainstalujete něco, co si můžete velmi zjednodušeně představit jako BIOS u PC (navzdory tomu, že jeho účel je jiný). Jedná se o prostředí, které se zavádí před spuštěním vlastního systému. Vyznačuje se jednoduchým textovým menu, ve kterém můžete provádět různé více či méně pokročilé operace (ze kterých by se operátorům ježily vlasy na hlavě). Například rozdělit paměťovou kartu na oddíly nebo právě flashnout do telefonu uživatelskou ROM.

ClockworkMod Recovery

Fáze 3: Záloha aplikací a nastavení

Dalším užitečným nástrojem je aplikace Titanium Backup, která vám pomůže se zálohou vašich aplikací včetně jejich nastavení. Pokud chcete zálohovat také SMS zprávy můžete použít například tuto aplikaci. Kontakty a kalendář stačí synchronizovat s vašim Gmail účtem a po opětovném příhlášení k němu se vám vše obnoví automaticky.

Fáze 4: Instalace 2.3.4 ROM V20N Germany

Nyní přejděme k tomu hlavnímu, proč celou tuto akci podstupujete. Stáhněte si německou Gingerbread ROM V20N a nakopírujte ji do kořenového adresáře na paměťové kartě. Přestože je tato ROM určena po německý trh, nemusíte se bát, že by v sobě neobsahovala češtinu. Opět přichází na řadu Rom Manager, tentokrát zvolíte Reboot into Recovery. Po restartu se ocitnete v programu ClockworkMod Recovery. Jak již jsem psal výše, prostředí je to poněkud strohé a s dotykovým ovládáním v něm neobstojíte. Mezi položkami menu se pohybujete pomocí tlačítek ovládání hlasitosti a svou volbu potvrzujete tlačítkem napájení. Nejdříve vyberte a potvrďte wipe data/factory reset. Operace je to nevratná, tak si ji dobře rozmyslete. V této chvíli máte poslední šanci vrátit se zpět k předchozímu kroku a zazálohovat si vaše cenná data. Dále přejděte do submenu advanced a zvolte a potvrďte wipe dalvik cache. Vraťte se zpět do hlavního menu a spusťte instalaci stažené ROM příkazem install zip from sdcard. V následujícím menu vyberete archiv s ROM na SD kartě. Pokud jste ho nepřejmenovali, bude se jmenovat P970_GB_234_V20N_signed.zip. Počkejte na dokončení instalace a restartujte telefon příkazem reboot system now.

Závěrem…

Pokud jste postupovali správně, tak se nyní můžete těšit z jakž takž aktuálního systému Androd Gingerbread. Vizuální změny jsou spíše kosmetického rázu. Tyrkysová barva textových popisů u položek v seznamech je tmavší, ukazatelé průběhu jsou nyní hranaté s jemně zakulacenými rohy a modrý „závoj“ vám signalizuje, že jste při skrolování narazili na konec nebo na začátek seznamu. Vylepšena byla práce s textem, kterou vám usnadňují dvě velké šipky pro výběr textu. Navrch LG přidalo aktualizovanou aplikaci Polaris Office, která nyní umožňuje dokumenty také editovat a vytvářet. A tím je výčet změn myslím kompletní (teď samozřejmě hovořím pouze o vnějších změnách, ne o modifikacích systému, kterých bude určitě spousta, ale běžný uživatel je nezaznamená). Sami zvažte, zda vám za to stojí vynakládat tolik námahy. Popravdě řečeno, tolik práce to zase není, ale riziko, že se něco nepovede, tu samozřejmě bude vždycky, tak ho mějte neustále na paměti.

Můj nový zaměstnavatel mi dal možnost vybrat si služební mobil do osmi tisíc u O2. Moje volba padla na Nexus S, především s ohledem na očekávaný brzký upgrade (nyní již proběhlý) na Android ICS. Bohužel, než došlo k objednání telefonu, O2 mezitím Nexus S stáhlo ze své nabídky. Jako náhradu zařadili Galaxy Nexus, který ale svou nepříliš lidovou cenou už bohužel překračoval daný finanční limit.

Zářivý displej

Musel jsem tedy zvolit nějakou rozumnou alternativu. Vybral jsem si LG P970 Optimus Black hlavně pro jeho perfektní čtyřpalcový IPS displej. Výrobce se dokonce chlubí, že jeho Nova displej, kterým Optimus Black vybavil, disponuje vůbec nejvyšším jasem (700 nitů) mezi současnými mobily. Oproti mému současnému HTC Desire je to opravdu nebe a dudy. A ve srovnání se současnou špičkou si Nova displej také stojí více než dobře.

Vepředu sklo, vzadu plast

Přední strana přístroje je po vzoru iPhonu placka krytá lesklým sklem, což vede k tomu, že telefon je po chvílí používání zapatlaný. Nad povrch telefonu nevystupuje ani standardní čtveřice tlačítek (menu, domů, zpět a vyhledat), která jsou senzorová a bíle podsvícená. Po stisku se podbarví modře. Telefon bohužel nemá stavovou diodu, která by mohla upozorňovat na došlé zprávy nebo promeškané hovory. Zadní kryt je tvořen plastem s lehce skosenými hranami. Optimus Black se v ruce bohužel nedrží příliš dobře, protože hrany po obvodu jeho čelní strany jsou až příliš ostré a tlačí do dlaně.

Zastaralý Android Froyo

Největším nedostatkem „optima černého“ se zatím zdá být Android 2.2. Systém je to sice dobře odladěný a časem prověřený, ale v době, kdy už je k dispozici Android ve verzi 4, to žádné terno není. Navíc oficiální upgrade je prý plánován až na druhou polovinu tohoto roku. Po předchozích zkušenostech s laxním přístupem ze strany HTC by mě nepřekvapilo, ani kdyby LG žádný upgrade nenabídlo.

Launcher neboli domovská obrazovka

Systém je navíc vybaven od výrobce nadstavbou, která naštěstí patří k těm méně komplexním (ano HTC Sense, o tobě mluvím). Přidané nebo upravené aplikace jsou většinou ku prospěchu věci. Líbí se mi například způsob, jakým je řešeno přidávání widgetů (a zástupců) na hlavní obrazovku. Místo aby se zobrazil nekonečný seznam widgetů, tak ve spodní části obrazovky vyjede přehledná nabídka v podobě matice ikon. Nabídku aplikací je možné zobrazit buď klasicky jako vertikálně posuvnou šachovnici s ikonami, ne příliš přehledný seznam, nebo po jednotlivých stránkách, mezi kterými lze listovat zleva doprava. Aplikace v hlavní nabídce je možné přeskupit dle libosti. Domovská obrazovka samozřejmě nenabízí takové možnosti nastavení jako alternativní launchery v Android marketu (Go Launcher, Launcher Pro), ale průměrně náročnému uživateli určitě bude vyhovovat.

Upravené aplikace

Oproti čistému Androidu vypadá jinak také audio přehrávač, telefonní a SMS/MMS aplikace, budík/stopky nebo kalendář (podobný spíše tomu, který mají současné Samsungy s Androidem). Změnou prošla také foto aplikace, která mi přijde povedenější, než ta standardní a umožňuje jedním dotykem přepínat mezi zadním a čelním fotoaparátem. Na druhou stranu stejná zůstala galerie, kalkulačka a samozřejmě všechny Google aplikace (Gmail, Youtube, Market), což asi není nijak překvapivý postřeh.

Výhody a nevýhody

+ 4" IPS Nova displej
+ nízká hmotnost
+ kvalitní 5Mpix foťák
+ přední 2Mpix foťák
+ pevná nevrzající konstrukce

- starší verze Androidu 2.2.2
- ostřejší hrany
- neumí NFC
- plastový vzhled zadního krytu

Konečně jsem se odhodlal k tomu, abych vyzkoušel letošní verzi Zoner Photo Studia. A dobře jsem udělal. Ač se mohou změny oproti verzi 13 zdát spíše kosmetického rázu, opak je pravdou. Ale hezky popořádku.

Viditelné změny

Začnu nejprve tím, co je patrné na první pohled. Nová je, jak už je u Zoneru zvykem, ikona programu. Na ploše vypadá výrazněji než ta loňská a jelikož je kulatá, tak už si ji nebudu plést s ostatními foto-editory. Po spuštění aplikace mě ihned upoutaly barevně zvýrazněné záložky vpravo nahoře. Každá část programu (správce, prohlížeč, editor, RAW) má svou barevně odlišenou záložku. Dobrý nápad. Dříve se mi totiž občas stávalo, že jsem si pletl editor s prohlížečem a naopak. Když jsem u těch záložek, musím ještě zmínit taby jednotlivých oken, které nyní také více lahodí oku (podoba s Google Chrome je čistě náhodná )

Zoner Photo Studio 14 - barevně odlišené záložky

Pás s náhledy

Další vylepšení, které mě velmi potěšilo, je pás s náhledy zobrazený ve spodní části prohlížeče a editoru. Pás s náhledy je možné samozřejmě vypnout. Sympatické je, že si Photo Studio pamatuje, zda je pás vypnutý či zapnutý zvlášť pro prohlížeč a zvlášť pro editor. V nástrojové liště průzkumníku dále přibyl posuvník umožňující regulovat velikost náhledů.

Snažší tvorba HDR

Experimentování s HDR mě vždycky přitahovalo, ale předchozí verze Photo Studia bohužel nebyly mým pokusům příliš nakloněny. Raději jsem používal specializovaný software Photomatix, který nabízí na tomto poli opravdu široké možnosti. Jak je na tom současná verze Photo Studia? S potěšením musím kvitovat, že výrazně lépe. Možností Photomatixu sice stálé nedosahuje, ale to evidentně ani nebyl cíl vývojářů. Důležité je, že Photo Studio nyní zpřístupnilo tvorbu HDR snímků téměř komukoliv. Není ani potřeba mít sadu tří různě exponovaných fotografií a rovnou lze přistoupit k tomu podstatnému, tedy mapování tonality. Tato funkce je přístupná jak v editoru v menu Efekty, tak ve správci v nabídce Vytvořit.

Zoner Photo Studio 14 - mapování tonality

Změny pod kapotou

Hlavní novinkou, která sice není na první pohled vidět, ale uživatel ji i přesto výrazně pocítí, je využití grafické karty k náročným operacím s fotografiemi ve formátu RAW. Pro pokročilé a profesionální fotografy je to dost možná vůbec to nejdůležitější vylepšení, které nové Photo Studio nabízí. Díky němu se tento fotografický software dostává zase o level výše.

Jako bonus Zonerama

Zonerama by mohla být pro řadu uživatelů zajímavou alternativou k Picasa web albům nebo třeba k tuzemskému Rajčeti. S Picasou má společnou právě onu provázanost se softwarem pro správu fotografií. Svoje alba na webu tak můžete procházet stejně snadno jako složky na disku. Zonerama vypadá k světu a je vidět, že opravdu cílí na fotografy, kteří chtějí prezentovat na webu svoje fotky bez zbytečných serepetiček okolo. Hlavní nevýhodu spatřuji v menším prostoru (2 GB) pro nahrávání fotek. Údajně je možné zažádat o bezplatné navýšení, ale i tak bude třeba fotky uploadovat s rozmyslem.

Dost řečí, vyzkoušejte to sami

Nová verze Photo Studia za vyzkoušení rozhodně stojí. Nahrává tomu i fakt, že Zoner nabízí bezplatné užívání programu po dobu 30 dnů bez jakéhokoliv omezení funkčnosti. Program si můžete stáhnout na webu Zoneru.

Související

• Všeuměl Zoner Photo Studio 11
• Pardubice v HDR hávu
• Moje experimenty s HDR

Pokud jste ještě neviděli pořad Ano, šéfe!, který běží na TV Prima každé úterý každý čtvrtek po deváté hodině, rozhodně to co nejdříve napravte. Přícházíte o hodně. Hlavní kouzlo pořadu tkví v osobě Zdeňka Pohlreicha, renomovaného šéfkuchaře, jehož si majitelé různých druhů restaurací a stravovacích zařízení zvou, aby jim udělil lekci v byznysu zvaném gastronomie.

Zdeněk Pohlreich je ve svém oboru opravdovým profesionálem a jeho rady tudíž bývají ve většině případu k věci. Kromě toho ale čas od času (spíše častěji) vypustí z úst opravdovou perlu, kterou se pak bavím ještě hodně dlouho. Zde jsou moje nejoblíbenější hlášky (doslovnou citaci nezaručuji).

Hlášky ze čtvrté řady Ano, šéfe!

(průběžně aktualizováno)

• „Ty voe, neřikej mi, že to řešíte, tady se řeší takovejch věcí léta letoucí v týhle zemi.“
• Příprava katova šlehu: „Kaťák v přímym přenosu, tohle zná víc lidí než Hradčany.“
• „V tom je brambor asi tolik jako rychlosti v cikánským kolotoči.“
• „Do psích pochev urousanejch!“
• Servírované jídlo mělo název Bábin vrch a Zdeněk Pohlreich ho okomentoval slovy: „Z tohohle vrchu mám chuť vrhnout. To se má jmenovat s h a ne s ch.“
• Hodnocení úrovně stravovacího zařízení: „Tohle je na sjezd trabantistů, tak maximálně.“
• „Když určujete ceny, tak se chováte jak vožralý milionáři: 65 %, 10 %, meníčko za sto deset, pštrosa, video voe, pí*u voe…“
• „Tak vy si vozíte prdel v BMW a voni nemaj kde chladit věci, jo? Voe… Hele, model českýho restauratéra. Postav se, my se tě natočíme, voe, takhle pěkně.“
• „Čumí jak bulhar do mlátičky.“
• „Kouká na mě jak pětikilovej datel, já bych ho praštil tou lyží…“ (restaurace měla dekoraci jako Ski muzeum v Harrachově , u stropu byla zavěšena spousta lyží)

Hlášky ze třetí řady Ano, šéfe!

• Komentář k minutce kombinující neslučitelné - smažené klobásy a jablka: „Tohle kdybych sněd celý, tak se mi budou zejtra u prdele rojit včely.“
• O hutné (a nepříliš chutné) sýrové krustě na pečeném lososu: „Když si to dáš dvakrát, tak si z toho můžeš spíchnout slipy.“
• O kladném vztahu Čechů ke smaženým pokrmům: „Tady kdyby kandidoval do parlamentu smaženej řízek, tak má devadesát procent.“
• „Mám hrb jak mandolínu…“
• „O tom radši nebudu mluvit, bych si nerad získal imidž sprosťáka.“
• „Venku je zima, že by tam nastyd i lední medvěd.“

• „Žádná prasečí chřipka, touhle zemí se šíří gastro-virus a všichni čekaj, že přijde ňákej doktor Damdydam…“
• O odmítavém postoji kuchařů: „Já si připadám jako kdyby se na mě netěšili, ty vole.“
• Komentář k rozhovoru s provozním: „Von mi vypráví kolik koupil masa na ptáčky, ptáček jeden… Na to kdyby mi tenkrát přišla státní, tak jsem seděl.“
• Ná nákupu potravin: „Tohle když koupíme, tak holky budou mít kalhotky dole ve vteřině.“ O regál dál: „Tady v kečupech nejsem moc silnej…“
• „Já jsem ukecanej, že bych mohl mluvit na sjezdu porodních asistentek.“
• Chvála vlastnoručně uvařeného pokrmu: „To je tak strašně dobrý, že jsem to spolknul bez rozkousání.“
• Reakce na neschopné kuchaře: „Kdybych si místo vás pořídil metr pařezu, tak jsem se aspoň vohřál.“
• Ani při druhé návštěvě restaurace si ZP moc nepochutnal: „Tohle už necháme, abysme měli lepší záběry a já si asi půjdu na záchod pohladit břicho teplou lžící.“

• O nepořádku v kuchyni: „Tady je takovej bordel, že se mlží i čočka u kamery.“
• O přepáleném fritovacím oleji: „Co to je…? Přefiltrovanej lak na rakve??“
• „Ke každýmu meníčku bych udělal bonus - dal bych tam gastrogel a živočišný uhlí zdarma.“
• O nevalném aroma v kuchyni: „Tady je teda vzduch jak v poklopci.“
• „Nebejt toho natáčení, tak bych se z toho poblil.“
• O nedopečeném kuřecím stejku: „To je kuřecí sushi…“
• O laxním přístupu kuchařů: „Vy to děláte jak vožralý milionáři…“

• „Dobrý den, das ist eine Kontrolle!“
• O přesoleném jídle: „Váš kuchař má rád sůl, asi bydlí ve Slanym.“
• O připálených těstovinách: „Tady zpívá Petr Spálený.“
• „Já vás hledám na Slepý koleji a vy ste v pr*eli.“
• O mladém, zato však nadmíru sebevědomém kuchaři, který na účasti v pořadu Ano, šéfe! postavil propagaci svého nového podniku: „Tady je vyfocenej v Kosmonosích v zatáčce nadživotní Vedral.“
• „Von se tady nechá vyfotit a támhle vaří kuřecí řízky s kyselou vokurkou.“
• „Ten pán, co je tady všude na těch fotkách, to je ňáká turistická atrakce?“

Hlášky z druhé řady Ano, šéfe!

• „Ty to tam sypeš jak Babica…“
• „Já tam na něj vlítnu, že se bude divit i nohama.“
• „Das ist eine gute tschechische Schlichte!“

• „K pozici šéfkuchaře přišel jako nedoslýchavej k violoncellu.“
• „To by bylo facek jak v Národním divadle potlesku.“ …kdyby si snad někdo Zdeňkovi dovolil mluvit do toho, jak má vařit ve vlastní kuchyni.
• Odpověď kuchaři, který se hájil obehranou hláškou, že si za svým výkonem stojí: „Soudruzi v NDR si taky stály za trabantem a jak to dopadlo?“
• „Já v kuchyni neznám bratra. Míval jsem to tak, že v posteli ani sestru…“

• „Hospodo, roztočte pípy! Strejda přijel.“
• Reakce na uklouznuvšího kameramana: „Blíží se podzim, začínají padat kameramani.“
• „Tohle pamatuje Žižku, když měl ještě vobě voči.“
• „Čas prchá jak splašená mrcha.“
• „Je to snadný, akorát si to člověk v tý svý opičí almárce (ťuká si na čelo) musí trochu dát do richtiku.“

• „Ten je zblblej jak bába v turniketu…“
• „Tohle by normálně zabilo orla v letu, voe.“
• „Co je s tím řízkem? Ho chtěj přejet autem a nemůžou ho nastartovat.“

• „Tady máme restauraci a lékárnu v jednom baráku. To je celkem praktická kombinace.“
• „Se na mě koukáš jak kdybych vod tebe chtěl služební Rolls-Royce, ty vole…“
• V restauraci U Rytíře, kde je jako dekorace vystavené brnění: „Tohle mi udělat číšník v kuchyni, tak ho voblíknu do toho brnění.“
• „Pane kolego, spolupráce s váma je pro mě za odměnu. Mé srdce vzlétá jako sokol.“
• „Viděl jsem hada srát, žábu bušit pěstí do skály, koně zvracet v barvách francouzský trikolóry. Dokonce sem viděl i stíhačku couvat, vole. Ale todleto sem teda ještě neviděl.“
• O obřím stejku: „Tady někdo přejel na ulici slona... koloběžkou, ty vole.“
• Nejlepší hláška z dílu natočeném v restauraci U Rytíře výjimečně nepochází z úst Zdeňka Pohlreicha, ale z nápisu na tričku majitelky restaurace, postarší paní, která evidentně příliš nevládne angličtinou: „Blowjob is better than no job“.

• K servírce, která právě polila hosta: „Z toho si nic nedělej, ještě vosprchuješ lidí…“
• „Tohle jsem neviděl v kuchyni, co jsem byl za socíku. To je zátiší s občanským průkazem.“
• „Lhostejnost končí, dneska se nosí vášnivý zájem.“
• O kuchaři: „Tenhle pán by potřeboval zapálit koudel u prdele, aby o tý práci začal trochu přemejšlet.“
• O jídelním lístku v restauraci Nebe: „Jestli já přijdu do nebe a budu tam žrát kuřecí směs paní nadlesní, tak radši půjdu do pekla.“
• „Tohle je zázemí standardní české restaurace – přípravy a omáčky do výše vzrostlého muže.“
• O pomocném personálu: „Línej je jak vandrák po vobědě.“
• „Vona taková dobře mířená facka je argument, s kterym nic nenaděláš.“

• „Vypadám, že sem sem spadnul z měsíce?“
• „To je jednoduchý jak žebřík.“
• Povzdechnutí nad kuchařem popíjejícím pivo: „To je nátisk…“
• „Asi si to pudu hodit namodro do průvanu.“
• O personálu restaurace: „Ty jsou shnilý jak bedna shnilejch jablek. Ty jsou snad líný si zapálit i cigáro.“
• „To musíte dát do lednice, jinak se vám z toho tady někdo posere do vejšky.“
• Návrh na zužitkování potraviny s prošlou trvanlivostí: „Vemem to do chaty, budem tam nahatý, to je něco…“
• O mladém nezkušeném kuchaři: „Je vykulenej jak žába před bouřkou.“
• O tenkém plátku masa: „To je asi sluneční kotleta? Je skrz ní vidět až na sluníčko.“
• „To bude taková bomba, že se z toho venku zastavěj bagry.“
• „Stojím tady jak necky u půdy a nic, žádný vobdivný funění…“
• Reakce na nezájem ze strany personálu: „Pro pány kuchaře se pro příště asi převlíknu za malý pívo.“
• O jídle servírovaném v kotlíku zavěšeném na háčku: „Se to tady přede mnou houpe jak voslí penis.“

• „Si pro něj nedoběhnu, jsem nevyhrál nohy v bingu.“
• O pomalém číšníkovi: „Ten se tady táhne jak babí léto podzimem.“
• „To je jednoduchý jak křišťálová studánka v lesích.“
• „Ten vývar je silnej jak noha vod kulečníku.“

Hlášky z první řady Ano, šéfe!

• O opravdu malém biftečku na talíři: „To je ten bifťour?? Takovej malej měl už dávno spát…“
• O zbytečné a velké obloze přes celý talíř: „To je jako když si stará bába nakydá na obličej deset kilo make-upu a doufá, že to zakreje dvacet proflámovanejch a prošustrovanejch let.“
• O personálu kouřícím na baru: „Ty tady hulej jak sádrovej ježek.“
• O jídelním lístku: „To vypadá jak babiččino album.“
• O hustotě polévky: „Kruci prdel, to je tlustý jak noha u prdele.“
• O špatně uvařených nudlích: „To je suchý jak cesta.“
• Reakce na tvrzení personálu, že si nemůžou pořídit myčku, dokud si na ní nevydělají: „Jsem profesionální řidič. Až si na to vydělám, tak si koupím auto.“
• Odpověď mamince majitelky restaurace, která si postěžovala, že není zvyklá na takovéhle zacházení: „Tak to si koukejte rychle zvyknout matko, tady nejsme žádnej spací vagón!“
• O konkurenční restauraci (spíš putyce): „Tam nepudem, tam jsou příbory na řetízku, a tak dále…“
• „Copak jestli je to zdravý, na to lidi kašlou, lidi maj rádi, když je to hlavně dobrý, pak řešej až, jestli je to zdravý…“
• „Salát je suchej jak dědečkův skalp.“
• „Já tam vlítnu jak vandrák do putyky!“
• „Já jsem za váma nepřijel na šicím stroji!“
• „Ty si myslíš, že mě tady vysadil dědeček Automobil!?“
• „Zkřížíme brambory s filckama a budou se škrábat samy.“
• A na závěr moje oblíbená: „Máááminko, kup mi koníííčka…“

Aktualizace 16. 9. 2009: Včera byl konečně odvysílán první díl Ano, šéfe! z nové série, který jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít. A stálo to za to. Zdeněk Pohlreich opět nezklamal a trousil jednu hlášku lepší než druhou. Do kamene je tesat!

Aktualizace 3. 3. 2010: Třetí řada pořadu Ano, šéfe! začala poměrně netradičně - návštěvou vybraných restaurací z předešlé řady. V prvním navštíveném podniku, restauraci Blue Point v Praze na Palmovce, si vzal majitel rady šéfkuchaře zřejmě k srdci. Zdeněk Pohlreich tedy nemusel litovat, že by nálepku „šéfkuchař doporučuje“ udělil nezaslouženě.

To s druhou restaurací Slepá kolej to dopadlo o poznání hůře. Prostory si pronajal nový majitel a začal v nich provozovat restauraci, která sice neurazí, ale ani v ničem nevyniká (snad jenom provizorním menu s nadprůměrným množstvím překlepů). Oba původní kuchaři z podniku odešli a každý zvolil svou vlastní cestu. Mladý kuchař Pavel Vedral se rozhodl vsadit na rychle nabytý „věhlas“, který si vysloužil v silvestrovském speciálu Ano, šéfe!. Zde se mu totiž podařilo zvítězit v mini soutěži o nejlepší pokrm, uvařený v šibeničním časovém limitu, se svými téměř syrovými žebírky.

Jeho ego tím pádem vystoupilo do nebeských výšin a rozhodl se na základě tohoto dílčího úspěchu založit propagaci svého kuchařského umění. Svoje fotografie s nezbytným logem Ano, šéfe! nacpal kde se dalo - na bilbordy, na plakáty, dokonce i do jídelního lístku. Když to uviděl překvapený Zdeněk Pohlreich, tak to samozřejmě nezůstalo bez komentáře (viz níže). Druhý, zkušenější kuchař se vydal poněkud jinou, ale mě osobně daleko sympatičtější, cestou. Otevřel si svou vlastní restauraci Šťastný hroch, která zaujme jak příjemnou domácí atmosférou, tak nadprůměrnou kvalitou kuchyně. Od Zdenka Pohlreicha si vysloužil pochvalu i možnost honosit se nálepkou Ano, šéfe! a jedno oko nezůstalo suché .

Zdenda to je bum bum kanón!

Já jsem si přišel hrát s kamením…

OmmWriter existoval dlouho pouze ve verzi pro Mac OS X, takže uživatelé Windows, kteří si jej chtěli vyzkoušet, měli bohužel smůlu. Nyní je konečně k dispozici i verze pro PC.

Čím je tento textový editor, který má zhruba tolik funkcí (ne-li méně) jako klasický Notepad, tak zajímavý? OmmWriter se soustředí na zcela jiné věci než třeba takový Word. Neoplývá množstvím tlačítek a nejrůznějších hejblátek, nemá dokonce ani kontrolu pravopisu. Po spuštění (které mimochodem trvá docela dlouho) vás uvítá víceméně prázdná obrazovka s decentním pozadím. OmmWriter se spouští výhradně v režimu celé obrazovky a dokonce schová hlavní panel s nabídkou start.

Uprostřed obrazovky máte oblast pro zadávání textu vymezenou čárkovaným rámečkem, jehož polohu a rozměry můžete libovolně měnit. Pod tímto rámečkem se nachází počítadlo napsaných slov. Po pravé straně najdete několik kulatých ikonek s nastavením, které po chvíli sami zmizí a znovu se objeví až v momentě, kdy pohnete myší. Najedete-li myší k hornímu okraji obrazovky, zobrazí se hlavní nabídka, ve které ale mnoho funkcí nenajdete. Nejzajímavější z nich je přímý export dokumentu do PDF.

[kliněte na obrázek pro zobrazení v plné velikosti]

Toto minimalistické rozhraní je navrženo přesně tak, aby nic neodvádělo vaši pozornost od psaní. Abyste se oprostili i od okolního hluku, je nanejvýš vhodné nasadit na uši sluchátka (doporučí vám to už splash screen při spouštění aplikace) a nechat se unášet jednou ze tří relaxačních skladeb, která vám zpříjemňuje vlastní psaní. Vybrat si můžete také mezi třemi druhy ozvučení úhozu do kláves. Jak hudbu tak zvuky je možné samozřejmě vypnout. Z ostatních nastavení zbývá už jen volba fontu a jeho velikosti a barva pozadí.

Takový je tedy OmmWriter. Spíš než k textovému editoru, bych ho asi přirovnal k psacímu stroji. Postupem času jsme si zvykli na nástroje se širokou paletou funkcí a tak trochu zapomněli na to podstatné - převod myšlenky z hlavy na papír. A právě v tom OmmWriter exceluje. Nevím jak vás, ale mě si OmmWriter získal. Ještě by chtělo trochu zapracovat na rychlosti a možná přidat zmíněnou kontrolu pravopisu a svůj účel bude plnit dokonale.

Koupil jsem manželce telefon. Jako fanoušek Androidu jsem měl nutkání ji vybrat něco právě s tímto systémem, ale nakonec jsem pokušení odolal. Manželka totiž trvala na klasické numerické klávesnici, na které se dají psát SMSky s trochou cviku i poslepu, ale žádný takový přístroj s Androidem kupodivu neexistuje.

Takže jsem se raději porozhlédl v nabídce tzv. „hloupých“ telefonů (jak redaktoři různých magazínů o mobilech označují přístroje „bez operačního systému“, jako by něco takového existovalo…). Zaujal mě přístroj od Sony Ericssonu J10i Elm, který se pyšní přívlastkem „ekologický“. To jsem ještě netušil, co toto označení znamená v praxi. Ocenil jsem především nekompromisní poměr cena/výkon, kdy jsem za cenu necelých čtyř tisíc dostal (tedy manželka dostala) přístroj s 5megapixelovým foťákem, GPS modulem a wi-fi. Na první pohled prostě paráda.

Čím se tedy liší takový ekologický mobil od neekologického? Že je telefon vyroben z recyklovaných materiálů by mi snad ani nevadilo. Pravda, ve skutečnosti vypadá podstatně víc plastikově, než na propagačních fotkách, ale vem to čert. Daleko horší je funkce automatické regulace podsvícení, která se nedá vypnout. Možná se tím trochu ušetří baterie, ale jas displeje je vždycky o kus nižší, než by bylo pro oko příjemné a člověk s tím bohužel nic nenadělá. Další nepříjemnost (to už s ekologií nemá nic společného) je chybějící ledka pro signalizaci událostí. Ani na displeji ve standby režimu telefon uživateli nezobrazí žádné upozornění například o došlé SMS nebo promeškaném hovoru.

Dál už naštěstí zbývají jen samá pozitiva a sociální jistoty. 5megapixelový fotoaparát vybavený přisvětlovací LED diodkou je jednoduše výborný. Kam se na něj hrabe foťák na mém HTC Desire. Zde se jasně ukazuje známá pravda, že kvalita fotek není jen o vysokém rozlišení. Diodu lze využít i jako baterku a posvítit si s její pomocí v několika stupních intenzity (podobnou aplikací je Desire vybaven také).

Klávesnice je rovněž velmi dobrá. Celý přístroj je poměrně velký, takže se výrobce nemuse nijak uskromňovat. Velmi pohodlně se pracuje i s křížovým ovladačem a ostatními funkčními tlačítky. Líbí se mi i zmiňovaný („hloupý“) operační systém. Když si odmyslím jakýsi pokus o widgety (twitter, facebook, kalendář, atd.) na pohotovostní obrazovce, tak se jedná pořád o ten starý dobrý systém, který byl přítomen např. již v populárním modelu K750i. Ničím novým nepřekvapí, ale ani nezklame.

Ve výbavě telefonu je dále například rádio s RDS, GPSka, kterou lze využít ve spolupráci Java aplikací Google mapy, obligátní bluetooth, wi-fi modul a nesmím zapomenout ani na polohový senzor, který se výborně hodí při prohlížení fotek.

Sečteno podtrženo, jedná se o dobrou koupi, jen s tou ekologií bych to tolik nepřeháněl.

Ode dneška moje stránky využívají webhostingových služeb Gigaserveru. Důvodů k odchodu od InternetCentra bylo několik, ale asi tím nejzásadnějším byla nefungující podpora. Zdůrazňuji, že jsem měl aktivovaný placený hosting a to ve variantě VIP (tedy nejdražší tarif od IC). Přesto podpora reagovala na moje maily buď velmi laxně nebo pro jistotu vůbec ne. A to jsem pracovníky podpory v žádném případě „neobtěžoval“ s kdejakou prkotinou, ale pouze tehdy, byla-li chyba evidentně na straně IC.

Pro ilustraci tu odcituji naši poměrně nedávnou mailovou korespondenci:

1. 8. 2010 @21:33, Já:	Dobrý den, mám problém s webem na adrese http://ondra.jaros.in/ Vrací tuto chybu: Proxy Error The proxy server received an invalid response from an upstream server. The proxy server could not handle the request GET /ondrovi-jsou-2-mesice/. Reason: Error reading from remote server User name: jaros.ezin.cz Používám premium databázi (http://premiumsql.ic.cz/), přesto je rychlost webu pod bodem mrazu. Nevíte v čem je problém? Podobný problém mám také s http://rozvrhy.jaros.in/ a http://herna.jaros.in/ Service Temporarily Unavailable The server is temporarily unable to service your request due to maintenance downtime or capacity problems. Please try again later Zkrátka všechny domény 3. úrovně nefungují. Přitom web na doméně www.jaros.in funguje v pohodě. Něco s tím prosím udělejte, nedá se to používat! Díky, Jaroš
9. 8. 2010 @16:51, IC:	Dobry den, zřejmě se Vám web generoval příliš dlouho, takže load balancer zahlásil zmíněnou chybu. Buď byla přetížená free databáze nebo se Vám web zacyklil. VIP databáze je mnohem méně vytížená, doporučuji Vám tedy přejít na VIP účet kde se Vám tyto chyby zobrazovat nebudou. S pozdravem Pavel Král technicka podpora ic.cz | http://www.ic.cz
9. 8. 2010 @19:49, Já:	Pane Krali, diky za vasi radu. Bohuzel mi neni prilis k uzitku, protoze jak se muzete docist nize, muj web bezi na premium databazi. VIP ucet uz mam druhym rokem, ale mam pocit, ze kdyz jsem ho nemel, tak jsem na tom byl temer stejne. Jeden rozdil mozna byl - podpore netrvalo pres tyden, nez mi odpovedela na e-mail. S pozdravem, Jaros

Ne, to není překlep v datu, pan Král opravdu odpověděl na můj první mail až po osmi dnech. A jeho doporučení pro mě bylo opravdovým přínosem. Proto se mi ani moc nemůžete divit, že jsem reagoval, jak jsem reagoval.

To bohužel nebyl zdaleka jediný a ani poslední negativní zážitek s podporou InternetCentra. Ten opravdu poslední přišel tento týden ve středu. Ráno jsem chtěl mrknout na svůj web, ale co to, překvapivě jsem byl přesměrován na stránky IC, kde na mě vybafla následující hláška:

Zablokováno / Blocked

Stránka www.jaros.in byla dočasně zablokována pro porušení platných právních předpisů ČR nebo porušení pravidel (nadmerna zatez serveru, chyba v PHP kodu strany a pod.) webhostingu InternetCentrum IC.cz kde je stránka umístěna.

Neměl jsem vůbec tušení která bije, takže jsem ihned napsal mail s dotazem na IC. Tentokrát podpora naštěstí zareagovala obratem, takže jsem se záhy dozvěděl, že… „váš web byl zablokován z důvodu pishingu, na který jsme byly upozorněni mezinárodním sdružením. Váš web je také na seznamu podvodných stránek prohlížeču - konkrétně jaros.in/media/admin.php.“ A opravdu, byl tam! Podvodný PHP skript, který se vzal v mém adresáři bůhvíodkud a který by případného nebohého návštěvníka přesměroval bůhvíkam. No nic, smáznul jsem ho, přenastavil práva zápisu k adresáři media a požádal podporu o odblokování účtu.

A čekal jsem a čekal jsem. Nebudu to protahovat, k odblokování se podpora dostala až následující den. Po tu dobu byl můj web nedostupný. Moje trpělivost tímto přetekla! Dál už jsem neotálel ani vteřinu a rozhodl se zřídit hosting jinde, ačkoliv mám u IC zaplaceno až do července 2011. Čert to vem, o těch pár korun mi opravdu nejde, hlavně když budu mít klid. Ono nabídnout lepší služby než IC opravdu nebude těžké. Tak snad mě Gigaserver nezklame…

Související

• Webhosting, Android a jiné…
• Přechod na doménu JAROS.IN

Na původní doméně vosanajazyku.com samozřejmě pusto, takže přišel na řadu můj oblíbený nástroj Wayback machine. A ten, jako už mnohokrát, nezklamal. Podařilo se mi pracně vydolovat jednotlivé články (doplněno: …abych později zjistil, že jsem si tu námahu měl raději odpustit a jít rovnou na tuto adresu). Připadal jsem si při té archeologické práci tak trochu jako badatelé nad pozůstalostí Járy Cimrmana.

Ale podařilo se, takže se s vámi mohu podělit o kompletní sadu článků a nabídnout vám je ke stažení v praktickém balení. Tedy doufám, že mohu, navzdory tomu, že od Martina Jaroše nemám žádné svolení. Nechci si připisovat nějaké zásluhy, které mi nenáleží, pouze jsem dal do kupy to, co je na internetu volně dostupné.

Stáhnout Vosu na jazyku (315 KB)

Související

• Pár HDR fotek z dovolené v Řecku
• Moje experimenty s HDR