Pokud jste ještě neviděli pořad Ano, šéfe!, který běží na TV Prima každý čtvrtek každé úterý po deváté hodině, rozhodně to co nejdříve napravte. Přícházíte o hodně. Hlavní kouzlo pořadu tkví v osobě Zdeňka Pohlreicha, renomovaného šéfkuchaře, jehož si majitelé různých druhů restaurací a stravovacích zařízení zvou, aby jim udělil lekci v byznysu zvaném gastronomie.

Zdeněk Pohlreich je ve svém oboru opravdovým profesionálem a jeho rady tudíž bývají ve většině případu k věci. Kromě toho ale čas od času (spíše častěji) vypustí z úst opravdovou perlu, kterou se pak bavím ještě hodně dlouho. Zde jsou moje nejoblíbenější hlášky (doslovnou citaci nezaručuji).

Aktualizace 16. 9. 2009: Včera byl konečně odvysílán první díl Ano, šéfe! z nové série, který jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít. A stálo to za to. Zdeněk Pohlreich opět nezklamal a trousil jednu hlášku lepší než druhou. Do kamene je tesat!

Aktualizace 3. 3. 2010: Třetí řada pořadu Ano, šéfe! začala poměrně netradičně - návštěvou vybraných restaurací z předešlé řady. V prvním navštíveném podniku, restauraci Blue Point v Praze na Palmovce, si vzal majitel rady šéfkuchaře zřejmě k srdci. Zdeněk Pohlreich tedy nemusel litovat, že by nálepku „šéfkuchař doporučuje“ udělil nezaslouženě.

To s druhou restaurací Slepá kolej to dopadlo o poznání hůře. Prostory si pronajal nový majitel a začal v nich provozovat restauraci, která sice neurazí, ale ani v ničem nevyniká (snad jenom provizorním menu s nadprůměrným množstvím překlepů). Oba původní kuchaři z podniku odešli a každý zvolil svou vlastní cestu. Mladý kuchař Pavel Vedral se rozhodl vsadit na rychle nabytý „věhlas“, který si vysloužil v silvestrovském speciálu Ano, šéfe!. Zde se mu totiž podařilo zvítězit v mini soutěži o nejlepší pokrm, uvařený v šibeničním časovém limitu, se svými téměř syrovými žebírky.

Jeho ego tím pádem vystoupilo do nebeských výšin a rozhodl se na základě tohoto dílčího úspěchu založit propagaci svého kuchařského umění. Svoje fotografie s nezbytným logem Ano, šéfe! nacpal kde se dalo - na bilbordy, na plakáty, dokonce i do jídelního lístku. Když to uviděl překvapený Zdeněk Pohlreich, tak to samozřejmě nezůstalo bez komentáře (viz níže). Druhý, zkušenější kuchař se vydal poněkud jinou, ale mě osobně daleko sympatičtější, cestou. Otevřel si svou vlastní restauraci Šťastný hroch, která zaujme jak příjemnou domácí atmosférou, tak nadprůměrnou kvalitou kuchyně. Od Zdenka Pohlreicha si vysloužil pochvalu i možnost honosit se nálepkou Ano, šéfe! a jedno oko nezůstalo suché .

Hlášky ze třetí řady Ano, šéfe!

(průběžně aktualizováno)

• O nepořádku v kuchyni: „Tady je takovej bordel, že se mlží i čočka u kamery.“
• O přepáleném fritovacím oleji: „Co to je…? Přefiltrovanej rak na lakve??“
• „Ke každýmu meníčku bych udělal bonus - dal bych tam gastrogel a živočišný uhlí zdarma.“
• O nevalném aroma v kuchyni: „Tady je teda vzduch jak v poklopci.“
• „Nebejt toho natáčení, tak bych se z toho poblil.“
• O nedopečeném kuřecím stejku: „To je kuřecí sushi…“
• O laxním přístupu kuchařů: „Vy to děláte jak vožralý milionáři…“

• „Dobrý den, das ist eine Kontrolle!“
• O přesoleném jídle: „Váš kuchař má rád sůl, asi bydlí ve Slanym.“
• O připálených těstovinách: „Tady zpívá Petr Spálený.“
• „Já vás hledám na Slepý koleji a vy ste v pr*eli.“
• O mladém, zato však nadmíru sebevědomém kuchaři, který na účasti v pořadu Ano, šéfe! postavil propagaci svého nového podniku: „Tady je vyfocenej v Kosmonosích v zatáčce nadživotní Vedral.“
• „Von se tady nechá vyfotit a támhle vaří kuřecí řízky s kyselou vokurkou.“
• „Ten pán, co je tady všude na těch fotkách, to je ňáká turistická atrakce?“

Hlášky z druhé řady Ano, šéfe!

• „Ty to tam sypeš jak Babica…“
• „Já tam na něj vlítnu, že se bude divit i nohama.“
• „Das ist eine gute tschechische Schlichte!“

• „K pozici šéfkuchaře přišel jako nedoslýchavej k violoncellu.“
• „To by bylo facek jak v Národním divadle potlesku.“ …kdyby si snad někdo Zdeňkovi dovolil mluvit do toho, jak má vařit ve vlastní kuchyni.
• Odpověď kuchaři, který se hájil obehranou hláškou, že si za svým výkonem stojí: „Soudruzi v NDR si taky stály za trabantem a jak to dopadlo?“
• „Já v kuchyni neznám bratra. Míval jsem to tak, že v posteli ani sestru…“

• „Hospodo, roztočte pípy! Strejda přijel.“
• Reakce na uklouznuvšího kameramana: „Blíží se podzim, začínají padat kameramani.“
• „Tohle pamatuje Žižku, když měl ještě vobě voči.“
• „Čas prchá jak splašená mrcha.“
• „Je to snadný, akorát si to člověk v tý svý opičí almárce (ťuká si na čelo) musí trochu dát do richtiku.“

• „Ten je zblblej jak bába v turniketu…“
• „Tohle by normálně zabilo orla v letu, voe.“
• „Co je s tím řízkem? Ho chtěj přejet autem a nemůžou ho nastartovat.“

• „Tady máme restauraci a lékárnu v jednom baráku. To je celkem praktická kombinace.“
• „Se na mě koukáš jak kdybych vod tebe chtěl služební Rolls-Royce, ty vole…“
• V restauraci U Rytíře, kde je jako dekorace vystavené brnění: „Tohle mi udělat číšník v kuchyni, tak ho voblíknu do toho brnění.“
• „Pane kolego, spolupráce s váma je pro mě za odměnu. Mé srdce vzlétá jako sokol.“
• „Viděl jsem hada srát, žábu bušit pěstí do skály, koně zvracet v barvách francouzský trikolóry. Dokonce sem viděl i stíhačku couvat, vole. Ale todleto sem teda ještě neviděl.“
• O obřím stejku: „Tady někdo přejel na ulici slona... koloběžkou, ty vole.“
• Nejlepší hláška z dílu natočeném v restauraci U Rytíře výjimečně nepochází z úst Zdeňka Pohlreicha, ale z nápisu na tričku majitelky restaurace, postarší paní, která evidentně příliš nevládne angličtinou: „Blowjob is better than no job“.

• K servírce, která právě polila hosta: „Z toho si nic nedělej, ještě vosprchuješ lidí…“
• „Tohle jsem neviděl v kuchyni, co jsem byl za socíku. To je zátiší s občanským průkazem.“
• „Lhostejnost končí, dneska se nosí vášnivý zájem.“
• O kuchaři: „Tenhle pán by potřeboval zapálit koudel u prdele, aby o tý práci začal trochu přemejšlet.“
• O jídelním lístku v restauraci Nebe: „Jestli já přijdu do nebe a budu tam žrát kuřecí směs paní nadlesní, tak radši půjdu do pekla.“
• „Tohle je zázemí standardní české restaurace – přípravy a omáčky do výše vzrostlého muže.“
• O pomocném personálu: „Línej je jak vandrák po vobědě.“
• „Vona taková dobře mířená facka je argument, s kterym nic nenaděláš.“

• „Vypadám, že sem sem spadnul z měsíce?“
• „To je jednoduchý jak žebřík.“
• Povzdechnutí nad kuchařem popíjejícím pivo: „To je nátisk…“
• „Asi si to pudu hodit namodro do průvanu.“
• O personálu restaurace: „Ty jsou shnilý jak bedna shnilejch jablek. Ty jsou snad líný si zapálit i cigáro.“
• „To musíte dát do lednice, jinak se vám z toho tady někdo posere do vejšky.“
• Návrh na zužitkování potraviny s prošlou trvanlivostí: „Vemem to do chaty, budem tam nahatý, to je něco…“
• O mladém nezkušeném kuchaři: „Je vykulenej jak žába před bouřkou.“
• O tenkém plátku masa: „To je asi sluneční kotleta? Je skrz ní vidět až na sluníčko.“
• „To bude taková bomba, že se z toho venku zastavěj bagry.“
• „Stojím tady jak necky u půdy a nic, žádný vobdivný funění…“
• Reakce na nezájem ze strany personálu: „Pro pány kuchaře se pro příště asi převlíknu za malý pívo.“
• O jídle servírovaném v kotlíku zavěšeném na háčku: „Se to tady přede mnou houpe jak voslí penis.“

• „Si pro něj nedoběhnu, jsem nevyhrál nohy v bingu.“
• O pomalém číšníkovi: „Ten se tady táhne jak babí léto podzimem.“
• „To je jednoduchý jak křišťálová studánka v lesích.“
• „Ten vývar je silnej jak noha vod kulečníku.“

Hlášky z první řady Ano, šéfe!

• O opravdu malém biftečku na talíři: „To je ten bifťour?? Takovej malej měl už dávno spát…“
• O zbytečné a velké obloze přes celý talíř: „To je jako když si stará bába nakydá na obličej deset kilo make-upu a doufá, že to zakreje dvacet proflámovanejch a prošustrovanejch let.“
• O personálu kouřícím na baru: „Ty tady hulej jak sádrovej ježek.“
• O jídelním lístku: „To vypadá jak babiččino album.“
• O hustotě polévky: „Kruci prdel, to je tlustý jak noha u prdele.“
• O špatně uvařených nudlích: „To je suchý jak cesta.“
• Reakce na tvrzení personálu, že si nemůžou pořídit myčku, dokud si na ní nevydělají: „Jsem profesionální řidič. Až si na to vydělám, tak si koupím auto.“
• Odpověď mamince majitelky restaurace, která si postěžovala, že není zvyklá na takovéhle zacházení: „Tak to si koukejte rychle zvyknout matko, tady nejsme žádnej spací vagón!“
• O konkurenční restauraci (spíš putyce): „Tam nepudem, tam jsou příbory na řetízku, a tak dále…“
• „Copak jestli je to zdravý, na to lidi kašlou, lidi maj rádi, když je to hlavně dobrý, pak řešej až, jestli je to zdravý…“
• „Salát je suchej jak dědečkův skalp.“
• „Já tam vlítnu jak vandrák do putyky!“
• „Já jsem za váma nepřijel na šicím stroji!“
• „Ty si myslíš, že mě tady vysadil dědeček Automobil!?“
• „Zkřížíme brambory s filckama a budou se škrábat samy.“
• A na závěr moje oblíbená: „Máááminko, kup mi koníííčka…“

Zdenda to je bum bum kanón!

Já jsem si přišel hrát s kamením…

Minulý týden to odstartoval jistý pan Hejl se svým internetovým „hledačem“, který by měl být v relevanci výsledků údajně lepší než Google. Tedy kdyby byl. Bohužel zatím existuje pouze v hlavě pana Hejla, moravského milovníka vína, žen a zpěvu, který si už stačil na internetu vydobýt celkem slušnou publicitu, převážně negativní. Předpokládám, že potenciální investoři raději vzali nohy na ramena.

Včera jsem si Den D pustil v televizi znovu a opět mě nezklamal. Hned první projekt, který představila dvojice VŠ studentů, byl internetový portál o receptech a vaření. Pánové po investorech požadovali milión korun na realizaci a propagaci webu VIPrecepty.cz. 650 tisíc by údajně šlo do kapsy vývojáře, který by stránky vytvořil, přičemž důraz by byl kladen zejména na sofistikované vyhledání v databázi receptů podle celé řady kritérií. Zbytek by byl použit na reklamu a marketing. Projekt u investorů propadl na celé čáře pro nedostatek invence a děravý byznys plán.

Tak nevím, ale podle toho, co jsem zatím měl možnost ve Dni D vidět, to vypadá jako kdyby se z IT branže vytratily všechny průkopnické nápady, které by investory mohly zaujmout. Pravděpodobnější ale bude spíš takové vysvětlení, že zatím se do Dne D hlásí převážně nejrůznější exoti nebo lidé, kteří postrádají špetku soudnosti. Snad se časem objeví i projekt z mého oboru, který bude radost finančně podpořit.

Tak jsem měl nutkání objednat si Nexus One… Vyšlo by to na nějakých 10 tisích, když bych to udělal fikaně a objednal si ho přímo na stránkách Googlu, maskujíc svojí IP adresu za nějakým americkým proxy serverem. Člověk si musí zahrát bezmála na hackera, pokud chce ušetřit nějakou tu kačku, protože Google se rozhodl prodávat Nexus One pouze v USA a v pár dalších zemích, přičemž na evropský trh jaksi pozapomněl. Samozřejmě, že by se dal Nexus pořídit i na eBayi, ale bohužel o poznání dráž, o českém Aukru ani nemluvě.

Byla by to dobrá náhrada za moji pomalu, ale jistě stárnoucí Gé jedničku, zvlášť když uvážím, že si Nexus koupil i známy Android moder Cyanogen a, jak se dalo očekávat, začal pro něj vyvíjet svou vylepšenou verzi systému Android známou pod označením CyanogenMod. Tato systémová rom přidává do Androidu např. podporu pro multi dotekové ovládání nebo možnost přehrávat audio ve formátu FLAC a dosud byla dostupná pouze pro telefony G1 (HTC Dream) a HTC Magic. Z Cyanogenova aktuálního příspěvku na Twitteru vyplývá, že by měla být pro Nexus One uvolněna již zítra.

Nakonec jsem si ale řekl, že raději počkám, dokud nepřijde na trh HTC Bravo, které vypadá po hardwarové stránce velmi podobně. Jeho plusem oproti N1 budou mechanická tlačítka, která jsou přece jen pohodlnější než senzorová, kterými je vybaven Nexus One. Na druhou stranu mám trochu strach z optického joysticku namísto „klasického“ trackballu. Jak na tom bude s použitelností, ukáže teprve čas. Co ovšem bude hlavní konkurenční výhodou Brava oproti N1, je uživatelské prostředí Sense, které Androidu teprve dodá ten správný šmrnc a umožní mu s ohledem na uživatelský komfort srovnat laťku s iPhonem.

Související

• Proč bych si nekoupil nový komunikátor Nokia E90

C	Střelíš se do nohy.
C++	Náhodně vytvoříš tucet klonů sebe sama a všechny je střelíš do nohy. Poskytnutí lékařského ošetření není možné, dokud nezjistíš, kdo jsou bitové kopie a kdo jsou ukazatele na ně a neřekneš: „Támhleten jsem já.“
JAVA	Potom, co naimportuješ knihovnu java.awt.right.foot.* a java.awt.gun.right.hand.* a naprogramuješ potřebné třídy a jejich metody, zapomeneš na to, co si sakra chtěl udělat.
Ruby	Tvoje noha je připravena k odstřelu zhruba za pět minut, ale zrovna nemůžeš najít žádné místo, kam se střelit.
PHP	Střelíš se do nohy pistolí, která je vyrobena ze součástek z tří set jiných pistolí.
ASP.NET	Najdeš pistoli, rozpadne se na kousky. Dáš ji dohromady a znovu se rozpadne. Zkusíš použít .GUN Framework, ten se také rozpadne. Místo toho se píchneš do nohy.
SQL	SELECT @ammo:=bullet FROM gun WHERE trigger = ‘PULLED’; INSERT INTO leg (foot) VALUES (@ammo);
Perl	Střelíš se do nohy, ale nikdo nedokáže pochopit, jak jsi to udělal. Po šesti měsících už ani ty ne.
Javascript	Jsi dokonalý, robustní a disponuješ bohatým uživatelským komfortem co se týče střelby do nohy. Bohužel zjistíš, že tvoje pistole má vypnutou střelbu.
CSS	Pistoli držíš v jedné ruce a střelíš se do pravé nohy, potom přendáš pistoli do druhé ruky, aby ses střelil do levé nohy, ale uvědomíš si, že se pistole mezi tím proměnila v banán.
FORTRAN	Střelíš se do každého prstu na noze, iterativně, dokud ti nedojdou prsty, potom pokračuješ další nohou. Když ti dojdou kulky, i přesto pokračuješ, protože nemáš možnost jak ošetřit výjimku.
Modula2	Jakmile si uvědomíš, že se v tomto jazyku v podstatě nedá nic naprogramovat, střelíš se pistolí do hlavy.
COBOL	Použij REVOLVER COLT 45, NAMIŘ pistoli na NOHA.CHODIDLO, POTOM umísti PAŽE.RUKA.PRST na REVOLVER.SPOUŠŤ a STISKNI. POTOM vrať REVOLVER do POUZDRO. ZKONTROLUJ zda se nerozvázala tkanička u boty.
Lua	Střelíš se do nohy. Potom se střelíš ještě jednou, protože poprvé si se sřelil tak rychle, že sis myslel, že si minul.
LISP (nepřeložitelné)	You shoot yourself in the appendage which holds the gun with which you shoot yourself in the appendage which holds the gun with which you shoot yourself in the appendage which holds the gun with which you shoot yourself in the appendage which holds the gun with which you shoot yourself in the appendage which holds…
BASIC	Střelíš se do nohy pistolkou na vodu. Na velkých systémech pokračuješ, dokud nejsi po pás ve vodě.
FORTH	Nohu v sobě střelíš.
APL	Střelíš se do nohy a potom strávíš celý den zkoumáním toho, jak to napsat na méně znaků.
Pascal	Kompilátor ti nedovolí střelit se do nohy.
SNOBOL	Pokud se trefíš, střelíš se do levé nohy. Pokud se netrefíš, střelíš se do pravé nohy.
Concurrent Euclid	Střelíš se do cizí nohy.
HyperTalk	Vlož první kulku z pistole do chodidla tvojí nohy. Vrať výsledek.
Motif	Strávíš den tvorbou UIL popisu tvé nohy, trajektorie, kulky a propracovaného ornamentu na slonovinou vykládané rukojeti pistole. Když se konečně dostaneš ke zmáčknutí kohoutku, pistole se zasekne.
Unix	% ls foot.c foot.h foot.o toe.c toe.o % rm * .o rm: .o: Neexistující soubor nebo adresář % ls %
Paradox	Nejenom ty, ale i uživatelé se mohou střelit do nohy.
Revelation	Budeš se moci střelit do nohy, jakmile zjistíš k čemu slouží náboje.
Visual Basic	Střelíš se do nohy, ale užiješ si při tom tolik zábavy, že ti to vůbec nevadí.
Prolog	Řekneš svému programu, že chceš, aby tě střelil do nohy. Program zjistí jak to udělat, ale syntaxe mu neumožní to zapsat.
Assembly	Zkusíš-li se střelit do nohy, zjistíš že musíš nejdřív znovu vynalézt pistoli, kulku a svou nohu. Jakmile s tím jsi hotov, zmáčkneš kohoutek, pistole několikrát zapípá a potom selže.
370 JCL	Pošleš svou nohu do IBM společně se 4000 stránkovým manuálem popisujícím, jak má být noha postřelena. O tří roky později se ti noha vrátí dozlatova propečená.
Python	Snažíš se střelit do nohy, ale pořád trefuješ jen prázdné místo mezi dvěma prsty.
SAP ABAP/4 © Paulo	Projdeš všechny indické blogy a fóra, abys zjistil, jak se střelit do nohy. Stáhneš si manuál NOHA209_Col32.pdf, abys našel nejcitlivější místo. Projdeš si dokumentaci k pistoli v němčině. Střelíš se do nohy – jen abys zjistil, že SAP už tě střelil do nohy v roce 1998.

Související

• Programátorské historky

Program sám o sobě nebude mít žádné praktické využití, jeho cílem je pouze demonstrovat řešení daného problému.

Ve výchozím stavu bude na výběrové obrazovce pouze blok s polem po zadaní roku. Vstup je třeba potvrdit známým tlačítkem Execute (klávesová zkratka F8)

Vstupní obrazovka po spuštění programu

Podle toho, zda uživatel zadá buď aktuální nebo jiný než aktuální rok, se zobrazí následující blok s polem pro zadání měsíce. U pole rok se zároveň znemožní editace a také se zobrazí tlačítko pro návrat k předcházejícímu kroku.

Vstupní obrazovka pokud byl zadán aktuální rok

Vstupní obrazovka pokud byl zadán jiný než aktuální rok

Obdobně bude fungovat i krok následující. Zobrazení dalšího bloku se bude opět řídit tím, zda je zadaný měsíc shodný či různý od měsíce aktuálního.

Vstupní obrazovka pokud byl zadán aktuální měsíc

Na závěr se ve stavovém řádku zobrazí výsledné datum.

Výsledek

Řešení

Tolik pro ilustraci, nyní k samotnému řešení. Nejprve si „nakreslíme“ výběrovou obrazovku, která bude zahrnovat všechny bloky, některé však budou po spuštění programu schované. Na konec ještě přidáme návratové tlačítko (PUSHBUTTON) s funkčím kódem BAK.

*--- rok - vychozi blok ---*
SELECTION-SCREEN: BEGIN OF BLOCK b0 WITH FRAME TITLE text-000.
PARAMETERS: p_year LIKE mkpf-mjahr OBLIGATORY MODIF ID s0.
SELECTION-SCREEN: END OF BLOCK b0.

* --- mesic v tomto roce ---*
SELECTION-SCREEN: BEGIN OF BLOCK b1 WITH FRAME TITLE text-001.
PARAMETERS: p_month TYPE scmamonth OBLIGATORY MODIF ID s1.
SELECTION-SCREEN: END OF BLOCK b1.

* --- mesic v jinem roce ---*
SELECTION-SCREEN: BEGIN OF BLOCK b2 WITH FRAME TITLE text-002.
PARAMETERS: p_month2 TYPE scmamonth OBLIGATORY MODIF ID s2.
SELECTION-SCREEN: END OF BLOCK b2.

* --- den v tomto mesici ---*
SELECTION-SCREEN: BEGIN OF BLOCK b3 WITH FRAME TITLE text-003.
PARAMETERS: p_day LIKE scgenappt-week_day OBLIGATORY MODIF ID s3.
SELECTION-SCREEN: END OF BLOCK b3.

* --- den v jinem mesici ---*
SELECTION-SCREEN: BEGIN OF BLOCK b4 WITH FRAME TITLE text-004.
PARAMETERS: p_day2 LIKE scgenappt-week_day OBLIGATORY MODIF ID s4.
SELECTION-SCREEN: END OF BLOCK b4.

SELECTION-SCREEN: PUSHBUTTON /2(12) text-bak USER-COMMAND bak
                  MODIF ID bak.

U každého pole nastavíme MODIF ID, což je jakýsi identifikátor pro nastavování jeho atributů zobrazení (zda bude pole viditelné nebo ne, bude-li editovatelné atd.). Atributy všech objektů na obrazovce jsou uloženy v systémové tabulce SCREEN a právě prostřednictvím tohoto identifikátoru k nim budeme moci přistupovat. Stejné MODIF ID může mít více polí současně.

Dále budeme potřebovat globální proměnnou g_step_id, která si bude pamatovat v jakém kroku průvodce se právě nacházíme a kompletní historii všech kroků předcházejících. V souvislosti s tím je však třeba upozornit na jeden problém, který nám to trochu znesnadní. Po stisknutí tlačítka Execute program přejde k obsluze události START-OF-SELECTION, kde dle výše popsaného algoritmu zvolíme krok, který bude následovat

START-OF-SELECTION.
  PERFORM choose_step.

FORM choose_step.
  DATA: l_step_id(2) TYPE c.

  CASE g_step_id(2).
    WHEN 'S0'.
      IF p_year = sy-datum(4).
        l_step_id = 'S1'.
      ELSE.
        l_step_id = 'S2'.
      ENDIF.
    WHEN 'S1'.
      IF p_month = sy-datum+4(2).
        l_step_id = 'S3'.
      ELSE.
        l_step_id = 'S4'.
      ENDIF.
    WHEN 'S2'.
      IF p_month2 = sy-datum+4(2).
        l_step_id = 'S3'.
      ELSE.
        l_step_id = 'S4'.
      ENDIF.
  ENDCASE.

  CONCATENATE l_step_id g_step_id INTO g_step_id.

  SET PARAMETER ID 'STEP_ID' FIELD g_step_id.
ENDFORM.

Tím je obsluha START-OF-SELECTION u konce a program se vrací zpět na výběrovou obrazovku, přesněji řečeno následuje událost AT SELECTION-SCREEN OUTPUT. Zmíněný problém spočívá v tom, že v tomto momentu program „zapomíná“ obsah globálních proměnných (nastavuje je na iniciální hodnotu). Já jsem to obešel malým trikem – uložením proměnné g_step_id do globálního paměťového prostoru pomocí příkazu SET PARAMETER ID.

Nyní se věnujme obsluze události SELECTION-SCREEN OUTPUT, která předchází zobrazení výběrové obrazovky. Bude vypadat následovně:

AT SELECTION-SCREEN OUTPUT.
  PERFORM handle_sel_screen.

FORM handle_sel_screen.
* obsluhuji obrazovku pri startu transakce?
* (poznam podle toho, ze dosud nebylo vyplneno povinne pole rok)
  IF p_year IS INITIAL.
    g_step_id = 'S0'.
    SET PARAMETER ID 'STEP_ID' FIELD g_step_id.
  ELSE.
*   ... nebo jiz byl zvolen krok?
    GET PARAMETER ID 'STEP_ID' FIELD g_step_id.
  ENDIF.

  LOOP AT SCREEN.
    IF screen-group1 = g_step_id(2)
     OR ( screen-group1 = 'BAK' AND g_step_id(2) <> 'S0' ).
      screen-active = 1.
      screen-input = 1.
      MODIFY SCREEN.
    ELSEIF g_step_id+2 CS screen-group1.
      screen-active = 1.
      screen-input = 0.
      MODIFY SCREEN.
    ELSE.
      screen-active = 0.
      MODIFY SCREEN.
    ENDIF.
  ENDLOOP.
ENDFORM.

Nejprve je třeba rozlišit zda obsluhujeme událost při spuštění programu (pak nastavíme proměnné g_step_id iniciální hodnotu) nebo po návratu z události START-OF-SELECTION. V tom případě si proměnnou g_step_id přečteme z globální paměti. Jak už jsem uvedl výše v řetězci g_step_id máme uložen aktuální i všechny předešlé kroky. Aktuální krok je obsažen v prvních dvou znacích, předcházející v následujících dvou znacích atd., viz FORM choose_step.

Následuje průchod systémovou tabulkou SCREEN, která obsahuje atributy prvků na obrazovce. Modifikací těchto atributů dosáhneme požadovaného vzhledu obrazovky. Identifikátor aktuálního kroku odpovídá MODIF ID aktivního bloku – tomu nastavíme atributy tak, aby byl viditelný a editovatelný. Dále chceme aby již vyplněné bloky byly viditelné, ale needitovatelné (opět je identifikuje na základe shody MODIF ID a g_step_id předchozích kroků) a všechny ostatní bloky zůstanou skryté.

Tlačítko pro návrat o krok zpět bude viditelné vždy s výjimkou situace, kdy je zobrazen pouze výchozí blok s polem pro zadání roku a jeho funkce by tedy postrádala smysl. Zbývá ještě doplnit jeho obsluhu:

AT SELECTION-SCREEN.
  CASE sy-ucomm.
    WHEN 'BAK'.
      PERFORM set_previous_step.
  ENDCASE.

FORM set_previous_step.
  CHECK g_step_id <> 'S0'.

  g_step_id = g_step_id+2.

  SET PARAMETER ID 'STEP_ID' FIELD g_step_id.
ENDFORM.

Jedná se pouze o oříznutí prvních dvou znaků řetězce g_step_id a jeho zápis do globální paměti. Po události SELECTION-SCREEN opět následuje SELECTION-SCREEN OUTPUT a nové vykreslení obrazovky.

Tím máme program hotový. Pokud chcete můžete si stáhnout kompetní zdrojový kód:

Zdrojový kód programu .

T-mobile začal minulý týden rozesílat uživatelům update systému na verzi 1.6. Stalo se tak poměrně neočekávaně, aniž by se na to všichni vývojáři aplikací stihli připravit. Problém mají zejména aplikace nahrazující domovskou obrazovku nebo GPS navigace (např. Panda Home, CoPilot, Twidroid, Facebook, Toggle Settings, Useful Switchers, atd.).

Dá se očekávat, že většina problémů se dříve nebo později vyřeší, přesto poněkud unáhlenou distribuci updatu nepovažuji za zcela ideální krok. Mě se naštěstí Donut prozatím vyhnul, protože mám v telefonu neoficiální ROMku od Cyanogena, která má automatické updaty zablokovány.

V případě, že máte po upgradu na Android 1.6 problém se spuštěním systému a telefon havaruje v nekonečné „force close“ smyčce, můžete zkusit nabootovat v safe mode režimu. Postup je následující:

• Vypněte telefon.
• Držte tlačítko Menu a současně zapněte telefon.
• Stále přidržujte tlačítko Menu, dokud telefon nenaběhne a na obrazovce neuvidíte nápis „safe mode“.
• Nyní můžete odinstalovat problémové aplikace a znovu spustit telefon ve standardním režimu.

Minulý týden vyšel na Android and Me video-návod jak rootnout Android během šesti minut. Když jsem viděl, jak je celá operace jednoduchá, zbavil jsem se i posledních námitek, které mě od rootu doposud odrazovaly (zejména složitost celého procesu a tedy velká pravděpodobnost, že se to nepovede). Rozhodnul jsem se téměř okamžitě, že do toho půjdu.

Příprava

Příprava na root byla jednoduchá. Zaprvé jsem zazálohoval všechny aplikace v telefonu na paměťovou kartu pomocí souborového manažeru ASTRO. Zadruhé jsem provedl veškeré zálohy, které umožňovala aplikace MyBackup (což se později ukázalo být chybným krokem). Zatřetí jsem si stáhnul aplikaci FlashRec (flashrec-20090815.apk). Konečně začtvrté jsem si stáhnul z XDA-developers aktuální stabilní CyanogenMod ROM v4.0.1. Soubor jsem přejmenoval na update.zip a zkopíroval jej na paměťovou kartu.

Přepis recovery image

Za účelem tohoto kroku jsem si nainstaloval právě onu kouzelnou aplikaci FlashRec, která celý root proces o tolik zjednodušuje. FlashRec využívá (či zneužívá) bezpečností díry v implementaci bluetooth, která se vyskytuje v systémech s číslem sestavení CRC1 nebo nižších. Však už se prý také objevila oficiální záplata od Googlu, která tuto chybu odstraňuje. Já ji naštěstí utekl o vlásek.

Ve FlashRecu jsem nejdříve musel zvolit zálohu originálního recovery image na paměťovou kartu, což proběhlo hladce (zhruba během dvou vteřin). Poté mi aplikace umožnila flashnout neoficiální Cyanogen Recovery 1.4. No umožnila… běželo to podezřele dlouho tak jsem FlashRec raději odstřelil a zkusil to znovu. Nejdříve jsem vybral flashnutí originálního image (proběhlo OK) a potom znovu zapsání Cyanogen Recovery. Tentokrát již vše proběhlo v pořádku.

Instalace CyanogenMod ROM

Vypnul jsem telefon a opět jej zapnul tak, že jsem současně s tlačítkem power přidržoval tlačítko home. Uvítala mě dosud neznámá obrazovka CyanogenMod v1.4 + JF, známka toho, že FlashRec odvedl kvalitní práci. Potom už to šlo ráz naráz. Nejprve jsem zvolil příkaz wipe data/factory reset (Alt+W), kterým jsem smazal veškerá uživatelská data (včetně aplikací) v telefonu. Příkaz jsem potvrdil stisknutím trackballu a poté ještě jednou tlačítkem home. Dále jsem pokračoval příkazem apply sdcard:update.zip (Alt+S), kterým jsem zahájil instalaci Cyanogen ROMu. Za chvíli bylo hotovo. Nakonec jsem telefon restartoval volbou reboot system now (home+back).

Uvítalo mě nové logo Android a poté se opakovaly ty samé procedury, které po mě telefon vyžadoval, když jsem si ho koupil. Nastavení data a času, úvodní tutoriál jsem raději přeskočil, zadání přihlašovacích údajů ke Google účtu jsem se už ale nevyhnul. Z marketu jsem stáhnul nejdůležitější aplikaci – ASTRO a pustil se do obnovy programů. Po instalaci pár desítek aplikací mi však telefon oznámil známou hlášku Low on space a v tu chvíli jsem si uvědomil, že jsem zapomněl na to hlavní, kvůli čemu jsem root vůbec podstupoval. Možnost instalace aplikací na paměťovou kartu neboli apps2sd.

Vytvoření oddílů na SD kartě

CyanogenMod ROM podporuje instalaci aplikací na paměťovku v základu, bez dodatečných nástrojů. Jediné co k tomu potřebuje, je mít rozdělenou sd kartu na tři oddíly: oddíl fat32, ext2/3/4 partition a linux swap. Takže jsem zazálohoval data na kartě, opět přístroj vypnul, nabootoval do CyanogenMod v1.4 + JF a vybral příkaz go to console (Alt+X). V prostředí konzole je možné zapisovat příkazy pouze na hardwarové klávesnici, takže majitelé jiných telefonů než G1 mají smůlu (naštěstí i pro ně existuje cesta, jak oddíly na kartě vytvořit). Nejprve jsem stisknul enter a poté zadal následující sérii příkazů:

parted /dev/block/mmcblk0
mkpartfs primary fat32 0 7437
mkpartfs primary ext2 7437 7937
mkpartfs primary linux-swap 7937 7969
quit
upgrade_fs
reboot

Na kartě tak vznikly celkem tři oddíly – fat32 o velikosti 7437MB, ext2 partition o velikosti 500 MB (kam se instalují aplikace) a 32MB linux swap. Ext2 jsem ještě konvertoval na ext3 příkazem upgrade_fs.

Anabáze pokračuje

Tím to celé bohužel neskončilo. Telefon sice začal nabíhat, objevilo se logo Androidu, ale po chvilce vždy jakoby mírně probliklo a ani po několika dlouhých minutách nehodlalo zmizet. Měj jsem podezření, že systém převádí jednotlivé aplikace na paměťovou kartu do ext3 partition. To jsem ale nevěděl jistě, takže mi po chvíli došla trpělivost a vyndal jsem z telefonu baterii. Znovu jsem provedl wipe a znovu jsem nainstaloval systém. Tentokrát již telefon naběhl bez otálení. Zároveň se mi potvrdila má teorie o automatickém transferu aplikací na kartu, protože řada programů byla na kartě již nyní nainstalována (ty, které to stihly před vyjmutím baterie).

V tom spočívá další výhoda apps2sd – pokud máte aplikace na kartě, nepřijdete o ně při factory resetu (wipe). To však neplatí o jejich nastaveních, která obvykle zůstávají uložena v paměti telefonu. Všechno se zdálo být OK, telefon fungoval, jak má. V prohlížeči dokonce bylo možné využít multi dotekového ovládání pro přiblížení/oddálení webové stránky (žádné kouzlo jsem v tom ale nespatřoval). Čeština se zvolila automaticky při přihlášení ke Google účtu. Pouze v kalendáři začínal týden po americku nedělí místo pondělkem a některé texty zůstaly v angličtině.

Hlavní výhodou tedy zůstala možnost instalovat aplikace co hrdlo ráčí, bez hloupých omezení ať už co do kapacity paměti přístroje nebo co do oprávnění. Potud by se mohlo zdát vše v pořádku, ale jak už jsem naznačil v úvodu, udělal jsem jednu chybu – provedl obnovu kontaktů pomocí MyBackup. Tento jinak velice užitečný program nejdříve smazal všechny kontakty a následně je obnovil ze zálohy. Objevil se však problém při synchronizaci s Google účtem, která skončila chybovou hlášku v tom smyslu, že bylo smazáno příliš mnoho kontaktů a dostal jsem na výběr, zda chci vzít mazaní zpět nebo pokračovat v synchronizaci.

Já zvolil druhou variantu, což mělo za následek smazání veškerých kontaktů na Gmailu (později jsem se na internetu dočetl, že ani první možnost by nebyla ta pravá ). A co hůř, Google mi začal tvrdohlavě odpírat jakoukoli synchronizaci kontaktů. Nepomohla ani opětovná obnova ze zálohy pomocí MyBackup. Trn z paty mi vytrhla až aplikace vCardIO, díky které jsem vyexportoval kontakty z telefonu do souboru ve formátu vcf a ručně je naimportoval do Gmailu. Potom již synchronizace začala fungovat správně.

Jak vidíte ani dnes není root zcela triviální záležitostí a vyplatí se důkladně si rozmyslet, jestli získané výhody stojí za vynaložené úsilí.

Jaký tedy je Cohenův nový počin? Drsný, zvrhlý, brutální, kontroverzní, ale rozhodně velmi velmi zábavný (tedy pro určitou skupinu lidí). Přirovnat se dá jedině k Boratovi (také od režiséra Larryho Charlese), jinak ve světě filmu nemá obdoby. Dějová kostra je velmi podobná: gay Brüno, rakouská ex-celebrita, se vydává do Spojených států, aby zde získal zpět svou ztracenou slávu. Brüno býval v Rakousku známým moderátorem módní show Funkyzeit, kterou sledovalo téměř „7 % gay bělochů mezi 17 a 23 let z celého Šlesvicko-Holštýnsko v Tyrolu“. Potom se ale Brünovi stala „nehoda“, kvůli které byl z pořadu vyhozen a ztratil tak pozici obletované celebrity.

Brüno se samozřejmě rozhodne, že to tak nenechá a podnikne cestu do Ameriky, aby se proslavil v showbiznisu celosvětově. Následuje série eskapád, které neberou konce. Brüno se nejprve rozhodne prosadit ve filmu, bohužel marně - jako komparzista je mírně řečeno příliš nepřehlédnutelný. Dále podnikne mírovou misi na Střední Východ, bohužel si trošku poplete význam slov humus a Hamás. Neúspěchem se nenechá odradit a pokusí se o vlastní televizní show. Poté, co si uvědomí, že Amerika není gayům příliš nakloněna, se rozhodne podstoupit léčebnou terapii u kněze, který je přesvědčen o tom, že homosexualita je choroba, jež lze léčit. Bohužel Brünovu přirozenost nelze potlačit a to ani armádním výcvikem („D & G? Dolce and Gabana Hello!“), ani návštěvou swingers party.

Pokud se vám líbil Borat, bude se vám líbit i Brüno. Jedná se o stejný druh humoru, jenom buranské fórky a narážky na židy nahradily vtipy o (gay)sexu a showbiznisu. Za nejvtipnější na celém filmu ale považuji reakce nic netušících Američanů, kterým Sacha Baron Cohen nemilosrdně nastavuje zrcadlo.

Váháte-li zda na Brüna jít, či nejít, pak za sebe říkám ano. Přinejmenším si tak rozšíříte svůj sexuální rozhled o nevídané praktiky .

Webhosting

Hlavní výhodou hostingu u IC je především relativně nízká cena. Za 60 Kč měsíčně (ve skutečnosti je to ještě méně, protože při objednávce na jeden rok dostanete dva měsíce grátis) jsem získal 3,5 GB diskového prostoru a 99.5% garantovanou dostupnost. Nevýhodou je naopak aktivovaný PHP safe mode, který mi brání v provozování náročnějších webových aplikací. Na druhou stranu jsem nic takového ani neměl v plánu, když jsem si hosting objednával, takže mě to prozatím nemusí mrzet. Subjektivně jsem zaznamenal vyšší rychlost při načítání stránek, což je pravděpodobně největší měrou způsobeno migrací databáze na prémium DB server. Shrnuto a podtrženo, webhosting u IC můžu méně náročným uživatelům zatím jedině doporučit – za málo peněz získáte hodně muziky.

Novinky kolem Androidu

Ohledně operačního systému Google Android se taky začíná pomalu blýskat na lepší časy. Historicky druhý smartphone s Androidem pod kapotou HTC Magic už je na trhu. Po hardwarové stránce velmi povedený Samsung i7500 se u nás objeví co nevidět. A další komunikátor z dílny HTC – Hero (v Británii přejmenovaný na T-Mobile G2Touch) pro změnu přináší velmi zajímavou nadstavbu uživatelského rozhraní s názvem Sense, inspirovanou starým známým TouchFlo z Windows Mobile. No a aby toho nebylo málo, tak se na internetu objevila zpráva o nové Xperii od Sony Ericssonu s kódovým označením Rachael, která by také měla běžet na Androidu. Impozantní jsou zejména technické parametry tohoto přístroje – procesor Qualcomm QSD8250 Snapdragon taktovaným až do výše 1 GHz a displej se širokoúhlým rozlišením WVGA (800 x 480 pixelů).

Zdá se, že platformu Google Android čeká světlá budoucnost a že se její uživatelé mají nač těšit.

A jiné…

V poslední době jsem si docela zvyknul používat Facebook a Twitter. Účty u obou komunitních služeb mám už poměrně dlouhou dobu, ale více mě zaujaly až teprve nedávno. Asi jsem se také svezl na vlně popularity Facebooku, kterou nastartovala média v souvislosti s tzv. vajíčkovou aférou. Můj Twitter účet můžete sledovat i zde na blogu – pět nejnovějších příspěvků se zobrazuje v sidebaru napravo. Takže stay tuned!

Související

• Moje experimenty s HDR
• Moje galerie HDR fotografií
• Kompletní sada HDR fotek z Řecka (Picasa Web Albums)
• Čekání na dobré světlo
• Kouzlo BW fotografie