Na původní doméně vosanajazyku.com samozřejmě pusto, takže přišel na řadu můj oblíbený nástroj Wayback machine. A ten, jako už mnohokrát, nezklamal. Podařilo se mi pracně vydolovat jednotlivé články (doplněno: …abych později zjistil, že jsem si tu námahu měl raději odpustit a jít rovnou na tuto adresu). Připadal jsem si při té archeologické práci tak trochu jako badatelé nad pozůstalostí Járy Cimrmana.

Ale podařilo se, takže se s vámi mohu podělit o kompletní sadu článků a nabídnout vám je ke stažení v praktickém balení. Tedy doufám, že mohu, navzdory tomu, že od Martina Jaroše nemám žádné svolení. Nechci si připisovat nějaké zásluhy, které mi nenáleží, pouze jsem dal do kupy to, co je na internetu volně dostupné.

Stáhnout Vosu na jazyku (315 KB)

Související

• Pár HDR fotek z dovolené v Řecku
• Moje experimenty s HDR

Zdroj: Shoebox blog

Začátkem týdne jsem na svojí Gé jedničku nainstaloval Android 2.1 ve formě ROM CyanogenMod 5.0.7 Test 1. Jak název napovídá, jedná se o experimentální verzi ROM z dílny známého modera Steva Kondika (známého spíše pod nickem Cyanogen) určenou pro telefony HTC Dream (G1) a Magic (My Touch 3G). Ačkoliv je romka v poměrně raném stádiu vývoje, ukázala se být až na pár detailů velmi dobře použitelná.

Upgradoval jsem z aktuální stabilní verze CM 4.2.15.1 a díky tomu nebyl nutný ani ne zrovna příjemný wipe (ačkoliv je doporučován). Nejenže všechny aplikace díky apps2sd zůstaly v telefonu, ale nepřišel jsem ani o žádná nastavení. V CM 5.0.7 je apps2sd řešeno jinak, než v předešlých verzích, kde uživatelské aplikace byly uloženy ve složce /system/sd/app (ty systémové jsou samozřejme nadále v /system/app). Zatím jsem příliš nezkoumal, kam se aplikace přemístily, ale bude to potřeba zjistit, až budu něco ručně instalovat v Terminal emulátoru (zejména aplikace s velikostí nad 5 MB si mi v poslední době při pokusu o instalaci stěžují na nedostatek místa a já je musím přemlouvat v Terminal emulátoru).

Co se mi na Android 2.1 líbí

Kladné věci naštěstí převažují, proto jsem u této ROM také nakonec zůstal. Již při startu mě uvítala přepracovaná lock obrazovka, na které lze odemknout telefon tahem prstu doprava (v iPhone stylu), nebo deaktivovat zvuky tahem na opačnou stranu. Je to sice o něco komplikovanější než dvojitý stisk tlačítka Menu, ale zato to vypadá daleko efektněji. Hlavní změny se týkají aktualizovaných aplikací, kterými jsou internetový prohlížeč, Android Market a Youtube přehrávač. Pro mě ovšem nic nového pod sluncem, protože tytéž verze aplikací byly obsaženy již v CM 4.2.15.1. Nicméně chápu, že uživatel, který upgraduje z Androidu 1.6 nebo dokonce 1.5, bude žasnout. Změny jsou opravdu markantní.

Romka CM 4.2.15.1 už obsahovala i novou kalkulačku a hodiny (ovšem bez počasí) a samozřejmě inovované ikonky aplikací. Takže asi největší novinkou, která mi udělala radost, byla 3D galerie, která je nejen cool, ale i poměrně dobře použitelná. Tedy byla by, kdyby se mi při překlopení přístroje vždy nevracela zpět do úvodní obrazovky. To je ovšem chyba této ROM, která bude v budoucnu dozajista opravena. Další novinkou je aplikace kombinující v sobě předpověď počasí (využívající data z AccuWeather.com) a aktuální zprávy (z domova, ze zahraničí, sport, kulturu...). Užitečná aplikace, jejíž widget jsem ihned umístil na hlavní obrazovku.

Nové jsou i tolik propagované live wallpapery, jejíž použitelnost je na G1 dosti sporná. CM 5.0.7 obsahuje pouze jednu živou tapetu, kterou jsou Google mapy. Raději jsem nezkoušel, aby se mi nezavařil procesor . A nakonec zmíním zlepšovák, který je pouze v CM (nikoliv ve standardním Android 2.1) – jedná se o procentuální hodnotu nabití zobrazenou přímo v ukazateli baterie vpravo nahoře (je možné deaktivovat ve Spare Parts).

Co mi vadí na CM 5.0.7

Nyní k hlavním nedostatkům. Ačkoliv je drtivá většina aplikací s Android 2.1 kompatibilní, najdou se i výjimky. Jednou z nich je například fotografická aplikace Snap Photo. Uznávám, že se jedná především o chybu autorů, kteří svůj program přestali aktualizovat. Problémy má i standardní foto-aplikace, která sice funguje, ale po stisku spouště se místo pořízené fotografie zobrazí pouze změť pixelů. Přitom samotná fotografie se na paměťovou kartu uloží správně.

Hlavní problém, který měla konkrétně ROM CM 5.0.7 Test 1, ale byla enormní spotřeba elektrické energie. Kapacita baterie ubývala tak rychle, že telefon byl schopný se vybít během 6 – 8 hodin a to pouze ve standby režimu, bez jakéhokoliv používání. Naštěstí byla do druhého dne uvolněna nová verze CM 5.0.7 Test 2, která tento problém úspěšně vyřešila. Ovšem jak už to bývá, přišlá také s novou chybou, možná ještě zásadnější. Přístroj prakticky nešlo použít k telefonování, protože během několika sekund od zahájení hovoru vždy došlo k výpadku signálu. I tento problém se však poměrně rychle vyřešil (přehráním knihovny libhtc_ril.so z předešlé verze CM).

Nyní už jsem s telefonem (prozatím) spokojen a těším se na další vylepšení.

Související

• Problémy s Android 1.6 (Donut)
• Root a jeho úskalí
• Tak dlouho se čeká na cupcake, až trpělivost přeteče

Pokud jste ještě neviděli pořad Ano, šéfe!, který běží na TV Prima každý čtvrtek každé úterý po deváté hodině, rozhodně to co nejdříve napravte. Přícházíte o hodně. Hlavní kouzlo pořadu tkví v osobě Zdeňka Pohlreicha, renomovaného šéfkuchaře, jehož si majitelé různých druhů restaurací a stravovacích zařízení zvou, aby jim udělil lekci v byznysu zvaném gastronomie.

Zdeněk Pohlreich je ve svém oboru opravdovým profesionálem a jeho rady tudíž bývají ve většině případu k věci. Kromě toho ale čas od času (spíše častěji) vypustí z úst opravdovou perlu, kterou se pak bavím ještě hodně dlouho. Zde jsou moje nejoblíbenější hlášky (doslovnou citaci nezaručuji).

Aktualizace 16. 9. 2009: Včera byl konečně odvysílán první díl Ano, šéfe! z nové série, který jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít. A stálo to za to. Zdeněk Pohlreich opět nezklamal a trousil jednu hlášku lepší než druhou. Do kamene je tesat!

Aktualizace 3. 3. 2010: Třetí řada pořadu Ano, šéfe! začala poměrně netradičně - návštěvou vybraných restaurací z předešlé řady. V prvním navštíveném podniku, restauraci Blue Point v Praze na Palmovce, si vzal majitel rady šéfkuchaře zřejmě k srdci. Zdeněk Pohlreich tedy nemusel litovat, že by nálepku „šéfkuchař doporučuje“ udělil nezaslouženě.

To s druhou restaurací Slepá kolej to dopadlo o poznání hůře. Prostory si pronajal nový majitel a začal v nich provozovat restauraci, která sice neurazí, ale ani v ničem nevyniká (snad jenom provizorním menu s nadprůměrným množstvím překlepů). Oba původní kuchaři z podniku odešli a každý zvolil svou vlastní cestu. Mladý kuchař Pavel Vedral se rozhodl vsadit na rychle nabytý „věhlas“, který si vysloužil v silvestrovském speciálu Ano, šéfe!. Zde se mu totiž podařilo zvítězit v mini soutěži o nejlepší pokrm, uvařený v šibeničním časovém limitu, se svými téměř syrovými žebírky.

Jeho ego tím pádem vystoupilo do nebeských výšin a rozhodl se na základě tohoto dílčího úspěchu založit propagaci svého kuchařského umění. Svoje fotografie s nezbytným logem Ano, šéfe! nacpal kde se dalo - na bilbordy, na plakáty, dokonce i do jídelního lístku. Když to uviděl překvapený Zdeněk Pohlreich, tak to samozřejmě nezůstalo bez komentáře (viz níže). Druhý, zkušenější kuchař se vydal poněkud jinou, ale mě osobně daleko sympatičtější, cestou. Otevřel si svou vlastní restauraci Šťastný hroch, která zaujme jak příjemnou domácí atmosférou, tak nadprůměrnou kvalitou kuchyně. Od Zdenka Pohlreicha si vysloužil pochvalu i možnost honosit se nálepkou Ano, šéfe! a jedno oko nezůstalo suché .

Hlášky ze třetí řady Ano, šéfe!

(průběžně aktualizováno)

• Komentář k minutce kombinující neslučitelné - smažené klobásy a jablka: „Tohle kdybych sněd celý, tak se mi budou zejtra u prdele rojit včely.“
• O hutné (a nepříliš chutné) sýrové krustě na pečeném lososu: „Když si to dáš dvakrát, tak si z toho můžeš spíchnout slipy.“
• O kladném vztahu Čechů ke smaženým pokrmům: „Tady kdyby kandidoval do parlamentu smaženej řízek, tak má devadesát procent.“
• „Mám hrb jak mandolínu…“
• „O tom radši nebudu mluvit, bych si nerad získal imidž sprosťáka.“
• „Venku je zima, že by tam nastyd i lední medvěd.“

• „Žádná prasečí chřipka, touhle zemí se šíří gastro-virus a všichni čekaj, že přijde ňákej doktor Damdydam…“
• O odmítavém postoji kuchařů: „Já si připadám jako kdyby se na mě netěšili, ty vole.“
• Komentář k rozhovoru s provozním: „Von mi vypráví kolik koupil masa na ptáčky, ptáček jeden… Na to kdyby mi tenkrát přišla státní, tak jsem seděl.“
• Ná nákupu potravin: „Tohle když koupíme, tak holky budou mít kalhotky dole ve vteřině.“ O regál dál: „Tady v kečupech nejsem moc silnej…“
• „Já jsem ukecanej, že bych mohl mluvit na sjezdu porodních asistentek.“
• Chvála vlastnoručně uvařeného pokrmu: „To je tak strašně dobrý, že jsem to spolknul bez rozkousání.“
• Reakce na neschopné kuchaře: „Kdybych si místo vás pořídil metr pařezu, tak jsem se aspoň vohřál.“
• Ani při druhé návštěvě restaurace si ZP moc nepochutnal: „Tohle už necháme, abysme měli lepší záběry a já si asi půjdu na záchod pohladit břicho teplou lžící.“

• O nepořádku v kuchyni: „Tady je takovej bordel, že se mlží i čočka u kamery.“
• O přepáleném fritovacím oleji: „Co to je…? Přefiltrovanej rak na lakve??“
• „Ke každýmu meníčku bych udělal bonus - dal bych tam gastrogel a živočišný uhlí zdarma.“
• O nevalném aroma v kuchyni: „Tady je teda vzduch jak v poklopci.“
• „Nebejt toho natáčení, tak bych se z toho poblil.“
• O nedopečeném kuřecím stejku: „To je kuřecí sushi…“
• O laxním přístupu kuchařů: „Vy to děláte jak vožralý milionáři…“

• „Dobrý den, das ist eine Kontrolle!“
• O přesoleném jídle: „Váš kuchař má rád sůl, asi bydlí ve Slanym.“
• O připálených těstovinách: „Tady zpívá Petr Spálený.“
• „Já vás hledám na Slepý koleji a vy ste v pr*eli.“
• O mladém, zato však nadmíru sebevědomém kuchaři, který na účasti v pořadu Ano, šéfe! postavil propagaci svého nového podniku: „Tady je vyfocenej v Kosmonosích v zatáčce nadživotní Vedral.“
• „Von se tady nechá vyfotit a támhle vaří kuřecí řízky s kyselou vokurkou.“
• „Ten pán, co je tady všude na těch fotkách, to je ňáká turistická atrakce?“

Hlášky z druhé řady Ano, šéfe!

• „Ty to tam sypeš jak Babica…“
• „Já tam na něj vlítnu, že se bude divit i nohama.“
• „Das ist eine gute tschechische Schlichte!“

• „K pozici šéfkuchaře přišel jako nedoslýchavej k violoncellu.“
• „To by bylo facek jak v Národním divadle potlesku.“ …kdyby si snad někdo Zdeňkovi dovolil mluvit do toho, jak má vařit ve vlastní kuchyni.
• Odpověď kuchaři, který se hájil obehranou hláškou, že si za svým výkonem stojí: „Soudruzi v NDR si taky stály za trabantem a jak to dopadlo?“
• „Já v kuchyni neznám bratra. Míval jsem to tak, že v posteli ani sestru…“

• „Hospodo, roztočte pípy! Strejda přijel.“
• Reakce na uklouznuvšího kameramana: „Blíží se podzim, začínají padat kameramani.“
• „Tohle pamatuje Žižku, když měl ještě vobě voči.“
• „Čas prchá jak splašená mrcha.“
• „Je to snadný, akorát si to člověk v tý svý opičí almárce (ťuká si na čelo) musí trochu dát do richtiku.“

• „Ten je zblblej jak bába v turniketu…“
• „Tohle by normálně zabilo orla v letu, voe.“
• „Co je s tím řízkem? Ho chtěj přejet autem a nemůžou ho nastartovat.“

• „Tady máme restauraci a lékárnu v jednom baráku. To je celkem praktická kombinace.“
• „Se na mě koukáš jak kdybych vod tebe chtěl služební Rolls-Royce, ty vole…“
• V restauraci U Rytíře, kde je jako dekorace vystavené brnění: „Tohle mi udělat číšník v kuchyni, tak ho voblíknu do toho brnění.“
• „Pane kolego, spolupráce s váma je pro mě za odměnu. Mé srdce vzlétá jako sokol.“
• „Viděl jsem hada srát, žábu bušit pěstí do skály, koně zvracet v barvách francouzský trikolóry. Dokonce sem viděl i stíhačku couvat, vole. Ale todleto sem teda ještě neviděl.“
• O obřím stejku: „Tady někdo přejel na ulici slona... koloběžkou, ty vole.“
• Nejlepší hláška z dílu natočeném v restauraci U Rytíře výjimečně nepochází z úst Zdeňka Pohlreicha, ale z nápisu na tričku majitelky restaurace, postarší paní, která evidentně příliš nevládne angličtinou: „Blowjob is better than no job“.

• K servírce, která právě polila hosta: „Z toho si nic nedělej, ještě vosprchuješ lidí…“
• „Tohle jsem neviděl v kuchyni, co jsem byl za socíku. To je zátiší s občanským průkazem.“
• „Lhostejnost končí, dneska se nosí vášnivý zájem.“
• O kuchaři: „Tenhle pán by potřeboval zapálit koudel u prdele, aby o tý práci začal trochu přemejšlet.“
• O jídelním lístku v restauraci Nebe: „Jestli já přijdu do nebe a budu tam žrát kuřecí směs paní nadlesní, tak radši půjdu do pekla.“
• „Tohle je zázemí standardní české restaurace – přípravy a omáčky do výše vzrostlého muže.“
• O pomocném personálu: „Línej je jak vandrák po vobědě.“
• „Vona taková dobře mířená facka je argument, s kterym nic nenaděláš.“

• „Vypadám, že sem sem spadnul z měsíce?“
• „To je jednoduchý jak žebřík.“
• Povzdechnutí nad kuchařem popíjejícím pivo: „To je nátisk…“
• „Asi si to pudu hodit namodro do průvanu.“
• O personálu restaurace: „Ty jsou shnilý jak bedna shnilejch jablek. Ty jsou snad líný si zapálit i cigáro.“
• „To musíte dát do lednice, jinak se vám z toho tady někdo posere do vejšky.“
• Návrh na zužitkování potraviny s prošlou trvanlivostí: „Vemem to do chaty, budem tam nahatý, to je něco…“
• O mladém nezkušeném kuchaři: „Je vykulenej jak žába před bouřkou.“
• O tenkém plátku masa: „To je asi sluneční kotleta? Je skrz ní vidět až na sluníčko.“
• „To bude taková bomba, že se z toho venku zastavěj bagry.“
• „Stojím tady jak necky u půdy a nic, žádný vobdivný funění…“
• Reakce na nezájem ze strany personálu: „Pro pány kuchaře se pro příště asi převlíknu za malý pívo.“
• O jídle servírovaném v kotlíku zavěšeném na háčku: „Se to tady přede mnou houpe jak voslí penis.“

• „Si pro něj nedoběhnu, jsem nevyhrál nohy v bingu.“
• O pomalém číšníkovi: „Ten se tady táhne jak babí léto podzimem.“
• „To je jednoduchý jak křišťálová studánka v lesích.“
• „Ten vývar je silnej jak noha vod kulečníku.“

Hlášky z první řady Ano, šéfe!

• O opravdu malém biftečku na talíři: „To je ten bifťour?? Takovej malej měl už dávno spát…“
• O zbytečné a velké obloze přes celý talíř: „To je jako když si stará bába nakydá na obličej deset kilo make-upu a doufá, že to zakreje dvacet proflámovanejch a prošustrovanejch let.“
• O personálu kouřícím na baru: „Ty tady hulej jak sádrovej ježek.“
• O jídelním lístku: „To vypadá jak babiččino album.“
• O hustotě polévky: „Kruci prdel, to je tlustý jak noha u prdele.“
• O špatně uvařených nudlích: „To je suchý jak cesta.“
• Reakce na tvrzení personálu, že si nemůžou pořídit myčku, dokud si na ní nevydělají: „Jsem profesionální řidič. Až si na to vydělám, tak si koupím auto.“
• Odpověď mamince majitelky restaurace, která si postěžovala, že není zvyklá na takovéhle zacházení: „Tak to si koukejte rychle zvyknout matko, tady nejsme žádnej spací vagón!“
• O konkurenční restauraci (spíš putyce): „Tam nepudem, tam jsou příbory na řetízku, a tak dále…“
• „Copak jestli je to zdravý, na to lidi kašlou, lidi maj rádi, když je to hlavně dobrý, pak řešej až, jestli je to zdravý…“
• „Salát je suchej jak dědečkův skalp.“
• „Já tam vlítnu jak vandrák do putyky!“
• „Já jsem za váma nepřijel na šicím stroji!“
• „Ty si myslíš, že mě tady vysadil dědeček Automobil!?“
• „Zkřížíme brambory s filckama a budou se škrábat samy.“
• A na závěr moje oblíbená: „Máááminko, kup mi koníííčka…“

Zdenda to je bum bum kanón!

Já jsem si přišel hrát s kamením…

Minulý týden to odstartoval jistý pan Hejl se svým internetovým „hledačem“, který by měl být v relevanci výsledků údajně lepší než Google. Tedy kdyby byl. Bohužel zatím existuje pouze v hlavě pana Hejla, moravského milovníka vína, žen a zpěvu, který si už stačil na internetu vydobýt celkem slušnou publicitu, převážně negativní. Předpokládám, že potenciální investoři raději vzali nohy na ramena.

Včera jsem si Den D pustil v televizi znovu a opět mě nezklamal. Hned první projekt, který představila dvojice VŠ studentů, byl internetový portál o receptech a vaření. Pánové po investorech požadovali milión korun na realizaci a propagaci webu VIPrecepty.cz. 650 tisíc by údajně šlo do kapsy vývojáře, který by stránky vytvořil, přičemž důraz by byl kladen zejména na sofistikované vyhledání v databázi receptů podle celé řady kritérií. Zbytek by byl použit na reklamu a marketing. Projekt u investorů propadl na celé čáře pro nedostatek invence a děravý byznys plán.

Tak nevím, ale podle toho, co jsem zatím měl možnost ve Dni D vidět, to vypadá jako kdyby se z IT branže vytratily všechny průkopnické nápady, které by investory mohly zaujmout. Pravděpodobnější ale bude spíš takové vysvětlení, že zatím se do Dne D hlásí převážně nejrůznější exoti nebo lidé, kteří postrádají špetku soudnosti. Snad se časem objeví i projekt z mého oboru, který bude radost finančně podpořit.

Tak jsem měl nutkání objednat si Nexus One… Vyšlo by to na nějakých 10 tisích, když bych to udělal fikaně a objednal si ho přímo na stránkách Googlu, maskujíc svojí IP adresu za nějakým americkým proxy serverem. Člověk si musí zahrát bezmála na hackera, pokud chce ušetřit nějakou tu kačku, protože Google se rozhodl prodávat Nexus One pouze v USA a v pár dalších zemích, přičemž na evropský trh jaksi pozapomněl. Samozřejmě, že by se dal Nexus pořídit i na eBayi, ale bohužel o poznání dráž, o českém Aukru ani nemluvě.

Byla by to dobrá náhrada za moji pomalu, ale jistě stárnoucí Gé jedničku, zvlášť když uvážím, že si Nexus koupil i známy Android moder Cyanogen a, jak se dalo očekávat, začal pro něj vyvíjet svou vylepšenou verzi systému Android známou pod označením CyanogenMod. Tato systémová rom přidává do Androidu např. podporu pro multi dotekové ovládání nebo možnost přehrávat audio ve formátu FLAC a dosud byla dostupná pouze pro telefony G1 (HTC Dream) a HTC Magic. Z Cyanogenova aktuálního příspěvku na Twitteru vyplývá, že by měla být pro Nexus One uvolněna již zítra.

Nakonec jsem si ale řekl, že raději počkám, dokud nepřijde na trh HTC Bravo, které vypadá po hardwarové stránce velmi podobně. Jeho plusem oproti N1 budou mechanická tlačítka, která jsou přece jen pohodlnější než senzorová, kterými je vybaven Nexus One. Na druhou stranu mám trochu strach z optického joysticku namísto „klasického“ trackballu. Jak na tom bude s použitelností, ukáže teprve čas. Co ovšem bude hlavní konkurenční výhodou Brava oproti N1, je uživatelské prostředí Sense, které Androidu teprve dodá ten správný šmrnc a umožní mu s ohledem na uživatelský komfort srovnat laťku s iPhonem.

Související

• Proč bych si nekoupil nový komunikátor Nokia E90

C	Střelíš se do nohy.
C++	Náhodně vytvoříš tucet klonů sebe sama a všechny je střelíš do nohy. Poskytnutí lékařského ošetření není možné, dokud nezjistíš, kdo jsou bitové kopie a kdo jsou ukazatele na ně a neřekneš: „Támhleten jsem já.“
JAVA	Potom, co naimportuješ knihovnu java.awt.right.foot.* a java.awt.gun.right.hand.* a naprogramuješ potřebné třídy a jejich metody, zapomeneš na to, co si sakra chtěl udělat.
Ruby	Tvoje noha je připravena k odstřelu zhruba za pět minut, ale zrovna nemůžeš najít žádné místo, kam se střelit.
PHP	Střelíš se do nohy pistolí, která je vyrobena ze součástek z tří set jiných pistolí.
ASP.NET	Najdeš pistoli, rozpadne se na kousky. Dáš ji dohromady a znovu se rozpadne. Zkusíš použít .GUN Framework, ten se také rozpadne. Místo toho se píchneš do nohy.
SQL	SELECT @ammo:=bullet FROM gun WHERE trigger = ‘PULLED’; INSERT INTO leg (foot) VALUES (@ammo);
Perl	Střelíš se do nohy, ale nikdo nedokáže pochopit, jak jsi to udělal. Po šesti měsících už ani ty ne.
Javascript	Jsi dokonalý, robustní a disponuješ bohatým uživatelským komfortem co se týče střelby do nohy. Bohužel zjistíš, že tvoje pistole má vypnutou střelbu.
CSS	Pistoli držíš v jedné ruce a střelíš se do pravé nohy, potom přendáš pistoli do druhé ruky, aby ses střelil do levé nohy, ale uvědomíš si, že se pistole mezi tím proměnila v banán.
FORTRAN	Střelíš se do každého prstu na noze, iterativně, dokud ti nedojdou prsty, potom pokračuješ další nohou. Když ti dojdou kulky, i přesto pokračuješ, protože nemáš možnost jak ošetřit výjimku.
Modula2	Jakmile si uvědomíš, že se v tomto jazyku v podstatě nedá nic naprogramovat, střelíš se pistolí do hlavy.
COBOL	Použij REVOLVER COLT 45, NAMIŘ pistoli na NOHA.CHODIDLO, POTOM umísti PAŽE.RUKA.PRST na REVOLVER.SPOUŠŤ a STISKNI. POTOM vrať REVOLVER do POUZDRO. ZKONTROLUJ zda se nerozvázala tkanička u boty.
Lua	Střelíš se do nohy. Potom se střelíš ještě jednou, protože poprvé si se sřelil tak rychle, že sis myslel, že si minul.
LISP (nepřeložitelné)	You shoot yourself in the appendage which holds the gun with which you shoot yourself in the appendage which holds the gun with which you shoot yourself in the appendage which holds the gun with which you shoot yourself in the appendage which holds the gun with which you shoot yourself in the appendage which holds…
BASIC	Střelíš se do nohy pistolkou na vodu. Na velkých systémech pokračuješ, dokud nejsi po pás ve vodě.
FORTH	Nohu v sobě střelíš.
APL	Střelíš se do nohy a potom strávíš celý den zkoumáním toho, jak to napsat na méně znaků.
Pascal	Kompilátor ti nedovolí střelit se do nohy.
SNOBOL	Pokud se trefíš, střelíš se do levé nohy. Pokud se netrefíš, střelíš se do pravé nohy.
Concurrent Euclid	Střelíš se do cizí nohy.
HyperTalk	Vlož první kulku z pistole do chodidla tvojí nohy. Vrať výsledek.
Motif	Strávíš den tvorbou UIL popisu tvé nohy, trajektorie, kulky a propracovaného ornamentu na slonovinou vykládané rukojeti pistole. Když se konečně dostaneš ke zmáčknutí kohoutku, pistole se zasekne.
Unix	% ls foot.c foot.h foot.o toe.c toe.o % rm * .o rm: .o: Neexistující soubor nebo adresář % ls %
Paradox	Nejenom ty, ale i uživatelé se mohou střelit do nohy.
Revelation	Budeš se moci střelit do nohy, jakmile zjistíš k čemu slouží náboje.
Visual Basic	Střelíš se do nohy, ale užiješ si při tom tolik zábavy, že ti to vůbec nevadí.
Prolog	Řekneš svému programu, že chceš, aby tě střelil do nohy. Program zjistí jak to udělat, ale syntaxe mu neumožní to zapsat.
Assembly	Zkusíš-li se střelit do nohy, zjistíš že musíš nejdřív znovu vynalézt pistoli, kulku a svou nohu. Jakmile s tím jsi hotov, zmáčkneš kohoutek, pistole několikrát zapípá a potom selže.
370 JCL	Pošleš svou nohu do IBM společně se 4000 stránkovým manuálem popisujícím, jak má být noha postřelena. O tří roky později se ti noha vrátí dozlatova propečená.
Python	Snažíš se střelit do nohy, ale pořád trefuješ jen prázdné místo mezi dvěma prsty.
SAP ABAP/4 © Paulo	Projdeš všechny indické blogy a fóra, abys zjistil, jak se střelit do nohy. Stáhneš si manuál NOHA209_Col32.pdf, abys našel nejcitlivější místo. Projdeš si dokumentaci k pistoli v němčině. Střelíš se do nohy – jen abys zjistil, že SAP už tě střelil do nohy v roce 1998.

Související

• Programátorské historky

Program sám o sobě nebude mít žádné praktické využití, jeho cílem je pouze demonstrovat řešení daného problému.

Ve výchozím stavu bude na výběrové obrazovce pouze blok s polem po zadaní roku. Vstup je třeba potvrdit známým tlačítkem Execute (klávesová zkratka F8)

Vstupní obrazovka po spuštění programu

Podle toho, zda uživatel zadá buď aktuální nebo jiný než aktuální rok, se zobrazí následující blok s polem pro zadání měsíce. U pole rok se zároveň znemožní editace a také se zobrazí tlačítko pro návrat k předcházejícímu kroku.

Vstupní obrazovka pokud byl zadán aktuální rok

Vstupní obrazovka pokud byl zadán jiný než aktuální rok

Obdobně bude fungovat i krok následující. Zobrazení dalšího bloku se bude opět řídit tím, zda je zadaný měsíc shodný či různý od měsíce aktuálního.

Vstupní obrazovka pokud byl zadán aktuální měsíc

Na závěr se ve stavovém řádku zobrazí výsledné datum.

Výsledek

Řešení

Tolik pro ilustraci, nyní k samotnému řešení. Nejprve si „nakreslíme“ výběrovou obrazovku, která bude zahrnovat všechny bloky, některé však budou po spuštění programu schované. Na konec ještě přidáme návratové tlačítko (PUSHBUTTON) s funkčím kódem BAK.

*--- rok - vychozi blok ---*
SELECTION-SCREEN: BEGIN OF BLOCK b0 WITH FRAME TITLE text-000.
PARAMETERS: p_year LIKE mkpf-mjahr OBLIGATORY MODIF ID s0.
SELECTION-SCREEN: END OF BLOCK b0.

* --- mesic v tomto roce ---*
SELECTION-SCREEN: BEGIN OF BLOCK b1 WITH FRAME TITLE text-001.
PARAMETERS: p_month TYPE scmamonth OBLIGATORY MODIF ID s1.
SELECTION-SCREEN: END OF BLOCK b1.

* --- mesic v jinem roce ---*
SELECTION-SCREEN: BEGIN OF BLOCK b2 WITH FRAME TITLE text-002.
PARAMETERS: p_month2 TYPE scmamonth OBLIGATORY MODIF ID s2.
SELECTION-SCREEN: END OF BLOCK b2.

* --- den v tomto mesici ---*
SELECTION-SCREEN: BEGIN OF BLOCK b3 WITH FRAME TITLE text-003.
PARAMETERS: p_day LIKE scgenappt-week_day OBLIGATORY MODIF ID s3.
SELECTION-SCREEN: END OF BLOCK b3.

* --- den v jinem mesici ---*
SELECTION-SCREEN: BEGIN OF BLOCK b4 WITH FRAME TITLE text-004.
PARAMETERS: p_day2 LIKE scgenappt-week_day OBLIGATORY MODIF ID s4.
SELECTION-SCREEN: END OF BLOCK b4.

SELECTION-SCREEN: PUSHBUTTON /2(12) text-bak USER-COMMAND bak
                  MODIF ID bak.

U každého pole nastavíme MODIF ID, což je jakýsi identifikátor pro nastavování jeho atributů zobrazení (zda bude pole viditelné nebo ne, bude-li editovatelné atd.). Atributy všech objektů na obrazovce jsou uloženy v systémové tabulce SCREEN a právě prostřednictvím tohoto identifikátoru k nim budeme moci přistupovat. Stejné MODIF ID může mít více polí současně.

Dále budeme potřebovat globální proměnnou g_step_id, která si bude pamatovat v jakém kroku průvodce se právě nacházíme a kompletní historii všech kroků předcházejících. V souvislosti s tím je však třeba upozornit na jeden problém, který nám to trochu znesnadní. Po stisknutí tlačítka Execute program přejde k obsluze události START-OF-SELECTION, kde dle výše popsaného algoritmu zvolíme krok, který bude následovat

START-OF-SELECTION.
  PERFORM choose_step.

FORM choose_step.
  DATA: l_step_id(2) TYPE c.

  CASE g_step_id(2).
    WHEN 'S0'.
      IF p_year = sy-datum(4).
        l_step_id = 'S1'.
      ELSE.
        l_step_id = 'S2'.
      ENDIF.
    WHEN 'S1'.
      IF p_month = sy-datum+4(2).
        l_step_id = 'S3'.
      ELSE.
        l_step_id = 'S4'.
      ENDIF.
    WHEN 'S2'.
      IF p_month2 = sy-datum+4(2).
        l_step_id = 'S3'.
      ELSE.
        l_step_id = 'S4'.
      ENDIF.
  ENDCASE.

  CONCATENATE l_step_id g_step_id INTO g_step_id.

  SET PARAMETER ID 'STEP_ID' FIELD g_step_id.
ENDFORM.

Tím je obsluha START-OF-SELECTION u konce a program se vrací zpět na výběrovou obrazovku, přesněji řečeno následuje událost AT SELECTION-SCREEN OUTPUT. Zmíněný problém spočívá v tom, že v tomto momentu program „zapomíná“ obsah globálních proměnných (nastavuje je na iniciální hodnotu). Já jsem to obešel malým trikem – uložením proměnné g_step_id do globálního paměťového prostoru pomocí příkazu SET PARAMETER ID.

Nyní se věnujme obsluze události SELECTION-SCREEN OUTPUT, která předchází zobrazení výběrové obrazovky. Bude vypadat následovně:

AT SELECTION-SCREEN OUTPUT.
  PERFORM handle_sel_screen.

FORM handle_sel_screen.
* obsluhuji obrazovku pri startu transakce?
* (poznam podle toho, ze dosud nebylo vyplneno povinne pole rok)
  IF p_year IS INITIAL.
    g_step_id = 'S0'.
    SET PARAMETER ID 'STEP_ID' FIELD g_step_id.
  ELSE.
*   ... nebo jiz byl zvolen krok?
    GET PARAMETER ID 'STEP_ID' FIELD g_step_id.
  ENDIF.

  LOOP AT SCREEN.
    IF screen-group1 = g_step_id(2)
     OR ( screen-group1 = 'BAK' AND g_step_id(2) <> 'S0' ).
      screen-active = 1.
      screen-input = 1.
      MODIFY SCREEN.
    ELSEIF g_step_id+2 CS screen-group1.
      screen-active = 1.
      screen-input = 0.
      MODIFY SCREEN.
    ELSE.
      screen-active = 0.
      MODIFY SCREEN.
    ENDIF.
  ENDLOOP.
ENDFORM.

Nejprve je třeba rozlišit zda obsluhujeme událost při spuštění programu (pak nastavíme proměnné g_step_id iniciální hodnotu) nebo po návratu z události START-OF-SELECTION. V tom případě si proměnnou g_step_id přečteme z globální paměti. Jak už jsem uvedl výše v řetězci g_step_id máme uložen aktuální i všechny předešlé kroky. Aktuální krok je obsažen v prvních dvou znacích, předcházející v následujících dvou znacích atd., viz FORM choose_step.

Následuje průchod systémovou tabulkou SCREEN, která obsahuje atributy prvků na obrazovce. Modifikací těchto atributů dosáhneme požadovaného vzhledu obrazovky. Identifikátor aktuálního kroku odpovídá MODIF ID aktivního bloku – tomu nastavíme atributy tak, aby byl viditelný a editovatelný. Dále chceme aby již vyplněné bloky byly viditelné, ale needitovatelné (opět je identifikuje na základe shody MODIF ID a g_step_id předchozích kroků) a všechny ostatní bloky zůstanou skryté.

Tlačítko pro návrat o krok zpět bude viditelné vždy s výjimkou situace, kdy je zobrazen pouze výchozí blok s polem pro zadání roku a jeho funkce by tedy postrádala smysl. Zbývá ještě doplnit jeho obsluhu:

AT SELECTION-SCREEN.
  CASE sy-ucomm.
    WHEN 'BAK'.
      PERFORM set_previous_step.
  ENDCASE.

FORM set_previous_step.
  CHECK g_step_id <> 'S0'.

  g_step_id = g_step_id+2.

  SET PARAMETER ID 'STEP_ID' FIELD g_step_id.
ENDFORM.

Jedná se pouze o oříznutí prvních dvou znaků řetězce g_step_id a jeho zápis do globální paměti. Po události SELECTION-SCREEN opět následuje SELECTION-SCREEN OUTPUT a nové vykreslení obrazovky.

Tím máme program hotový. Pokud chcete můžete si stáhnout kompetní zdrojový kód:

Zdrojový kód programu .

T-mobile začal minulý týden rozesílat uživatelům update systému na verzi 1.6. Stalo se tak poměrně neočekávaně, aniž by se na to všichni vývojáři aplikací stihli připravit. Problém mají zejména aplikace nahrazující domovskou obrazovku nebo GPS navigace (např. Panda Home, CoPilot, Twidroid, Facebook, Toggle Settings, Useful Switchers, atd.).

Dá se očekávat, že většina problémů se dříve nebo později vyřeší, přesto poněkud unáhlenou distribuci updatu nepovažuji za zcela ideální krok. Mě se naštěstí Donut prozatím vyhnul, protože mám v telefonu neoficiální ROMku od Cyanogena, která má automatické updaty zablokovány.

V případě, že máte po upgradu na Android 1.6 problém se spuštěním systému a telefon havaruje v nekonečné „force close“ smyčce, můžete zkusit nabootovat v safe mode režimu. Postup je následující:

• Vypněte telefon.
• Držte tlačítko Menu a současně zapněte telefon.
• Stále přidržujte tlačítko Menu, dokud telefon nenaběhne a na obrazovce neuvidíte nápis „safe mode“.
• Nyní můžete odinstalovat problémové aplikace a znovu spustit telefon ve standardním režimu.